Eichler: Jízdenka za dvě stovky a tři roky života

Ministerstvo práce pokračuje v kampani na podporu změn důchodového systému. Opakuje tezi, že v důchodu bychom měli žít v průměru žít 21,5 roku. Překvapení je, že neříká, jak chce svého cíle dosáhnout.

U letos narozeného chlapce je naděje na dožití v republikovém průměru něco přes 76 let, na Karlovarsku, Ústecku a Ostravsku je to o tři roky méně. U právě narozeného děvčete počítají statistici s nadějí na dožití 82 let, opět o tři roky méně je to na severozápadě země.

Proti laickému očekávání je naděje na dožití u dnešních čtyřicátníků, mužů i žen, mírně vyšší než u čerstvě narozených.

Pokud máme v důchodu skutečně žít 21,5 roku, pak by muži měli odcházet do důchodu asi v pětapadesáti a ženy v šedesáti letech. Druhou cestou pak je razantně prodloužit očekávanou délku života – o deset let u mužů a o čtyři a půl roku u žen. To když vezmeme za bernou minci skloňovaný odchod do důchodu v 65 letech.

Pokud si ovšem máme svůj důchod v klidu užít, bude muset vláda přispět také k prodloužení života ve zdraví. Ten je u mužů jen něco přes šedesát a u žen něco přes třiašedesát let. Většina z nás tedy už dnes do důchodu vstupuje s nějakou omezující zdravotní potíží.

Součástí úkolu, kterého se bude muset chopit nejenom ministerstvo práce, bude také srovnání šancí na dožití mezi jednotlivými kraji. Naděje na dožití je u dnes narozené ženy v Praze 83,5 roku a v Ústí nad Labem o právě tři roky méně. Hodina cesty a jízdenka za méně než dvě stě korun vám statistický život prodlouží anebo zkrátí o tři roky. Co jiného je lepším příkladem nezaviněné nespravedlnosti.

Prodloužit život ve zdraví znamená jistě zvýšit počet lidí chodících na preventivní prohlídky v zemi, kde doktoři chybí, nebo přinejmenším „nejsou rovnoměrně dostupní“. Pomohlo by jistě snížit stres v práci, kde ale trávíme každý týden o několik hodin více než naši němečtí sousedé. Na místě by jistě bylo zvyšovat mzdy a platy, protože se pak nemusíte bát kupovat třeba i zeleninu a protože dobrá veřejná správa vytváří lepší prostředí k životu.

Mzdy jsou ale důležité téma také proto, že průměrná mzda v Praze je o osmnáct tisíc vyšší než v Karlovarském kraji. To lze samozřejmě vysvětlit odkazem na jinou strukturu pracovních míst v regionu a odlišnou úroveň vzdělání. Otázkou ale je, proč srovnávání šancí mezi kraji není ústředním politickým tématem, když viditelně ovlivňuje i stabilitu a fungování důchodového systému.

Těžko ale čekat, že cíle 21,5 roku v důchodu dosáhneme jednoduchou administrativní operací anebo že se lidé zařídí sami a třeba s pomocí rodiny odejdou do důchodu v předstihu. Ministrovu záměru ohledně času v důchodu lze jistě fandit. Za vlády koalice zmatečně hledající, kde co škrtnout ve veřejných rozpočtech, mu ale nelze věřit schopnost měnit stát tak, aby se to mohlo povést.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 28. června 2023 v deníku Právo.