Bez sociálních práv nebude demokracie, říká eurokomisař Schmit

Posilování sociálních jistot a soudržnost mezi členskými státy jsou potřeba, aby Evropská unie zvládla rychle přicházející vážné krize. Ruský útok na Ukrajinu, růst cen energií ani klimatickou změnu nezvládne žádný jeden stát anebo člověk sám. Mezinárodní konference na tato témata hostila Masarykova demokratická akademie. Občané, členské státy i Evropská unie čelí souběhu velkých změn a krizí. Stávající válce v Evropě, cenám energií, pracovním podmínkám i proměně klimatu se na mezinárodní konferenci Call to Europe: Zvládání krizí věnovali odborníci a politici z tuzemska i zahraničí. Zazněly výzvy k ochraně a posilování sociální soudržnosti. Hlavní projev věnovaný souběhu pandemie, války na Ukrajině, klimatické krize a drahoty přednesl eurokomisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit. “Ohrožují nás populistická hnutí, která zneužívají aktuální krize. Jediná šance, jak zachránit naši demokracii, je mít silné sociální systémy. Bez sociálních práv demokracie nebude. Jednou z hlavních hrozeb pro EU je pak fragmentace, nejen trhu, ale i sociálního prostředí,“ zdůraznil. Schmit i další řečníci se věnovali nejen dopadům krizí, ale také evropské integraci a dlouhodobé nerovnosti mezi západní a východní či jižní částí EU. Europoslanec z německé sociální demokracie Matthias Ecke varoval, že krize prohlubují nerovnosti, a to i ty uvnitř Více

Dočká se západní Balkán členství v EU? Odpovědi hledala mezinárodní konference

Masarykova demokratická akademie hostila v Praze druhou konferenci sítě Friends of the Western Balkans poskytující prostor hlasům z kandidátských i členských zemí Evropské unie. Série debat zahraničních a českých politiků popsala překážky v rozšiřování nynější sedmadvacítky a stvrdila vůli pokračovat ve sbližování se západním Balkánem. Řada evropských i národních politiků se na mezinárodní konferenci platformy Friends of the Western Balkans shodla na potřebě dalšího sbližování Evropské unie se státy západního Balkánu. Ty se často po dlouhé roky nacházejí v pozici kandidátů na členství bez jasných podmínek pro další pokrok. Diskutující ve čtyřech organizovaných debatách poukázali i na překážky ze strany balkánských států, stižených vlastními politickými tenzemi či etnickým nacionalismem. „Západní Balkán je jednoznačně součástí Evropy, a měl by být i součástí Evropské unie,“ shrnula v úterním závěru konference výzkumnice Nadace pro evropská studia (FEPS) Hedwig Giusto. Zopakovala, na čem se v uplynulých dnech sešli snad všichni vystupující: že je třeba rozvíjet vzájemné porozumění, sdílet zkušenosti a udržet vůli k dokončení přistupovacího procesu – zvláště teď, kdy pod vlivem válečného dění projevuje zájem o sblížení s Unií Ukrajina, Gruzie či Moldavsko. A že je ze strany Evropy na místě ujasnit požadavky na kandidátské státy a projevit ochotu Více

Vyhrál, nebo prohrál Macron? Analyzovali jsme francouzské prezidentské volby

Prezidentské volby ve Francii jsou vždy událostí evropského významu. Jejich důležitost letos ještě více posílila válka na Ukrajině: Francie je totiž jediným státem EU disponující jadernými zbraněmi i jejich nosiči. Zvláštností letošních voleb je ale i absence silného levicového prezidentského kandidáta.  Proto jsme po druhém kole francouzských prezidentských voleb, které nakonec vyhrál Emmanuel Macron, diskutovali o jejich výsledcích, dopadech na Evropu i svět i o tématech a idejích, které volby přinesly. Sešli jsme se ve středu 27. dubna 2022 od 18.00 v prostorách Hlavního sálu Kampusu Hybernská, debatu jsme pořádali ve spolupráci s politologickým spolkem Polis, dvouměsíčníkem Listy a o. z. Proforum.   Naše pozvání přijali: Petr Janyška, bývalý velvyslanec ČR ve Francii Michel Perottino, politolog Silvia Ruppeldtová, redaktorka Slovenské Pravdy Debatu moderoval ředitel MDA Vladimír Špidla.   Společně mluvili o tom, zda Macron volby vyhrál, nebo prohrál, jak bude vypadat Francie za pět let, kdo je Mélenchon a co si o něm myslet, jak je na tom francouzská levice nebo proč je část Francouzů frustrovaná. Celou debatu si můžete pustit níže.    

Jak je to s nárokem na podporu od státu? Debatovali jsme o sociálním Česku a Evropě

Ve zlínském Malém sále Domu kultury jsme debatovali o sociální politice, nárocích a zásluhách s europoslankyní Radkou Maxovou, exministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a koordinátorkou klubu MDA Zlín Alenou Gajdůškovou. Debata Sociální Česko, sociální Evropa se konala v úterý 12. dubna 2022 od 17.00. Podzim 2021 přinesl krachy dodavatelů energií a prudký růst cen. Kvůli inflaci zdražují potraviny. Zdražování benzínu a nafty zastavily před pár týdny až ohlášené kontroly na čerpacích stanicích. Platy a mzdy nestíhají inflaci.   Máme v takové situaci nárok na podporu státu anebo si ji musíme něčím zasloužit? Co stát umí a co by umět měl, aby podpora lidem byla účinná? Jak to udělat, aby naši ukrajinští chráněnci měli stejnou podporu jako čeští občané v problémech a aby na všechny stačilo? Co nabízí evropská politika a jak to bude s evropskou minimální mzdou?   Záznam debaty si můžete pustit níže:  

Mír a bezpečnost na východní hranici EU – pohled zleva

Cíle aktérů aktuálního konfliktu na hranicích Ukrajiny, možná cesta k mírovému řešení situace a bezpečnostní potřeby středoevropského regionu byla témata debaty Mír a bezpečnost na východní hranici EU – pohled zleva. Debata se uskutečnila v úterý 15. února 2022 a pořádali jsme ji ve spolupráci se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung na Slovensku, deníkem Pravda a Progresivním fórem. Našimi hosty byli Peter Kmec, poslanec Národní rady SR a bývalý velvyslanec Slovenska v USA, politolog Juraj Marušiak, bývalý poslanec Evropského parlamentu Boris Zala  a předseda MDA Lubomír Zaorálek. Moderace se ujal bývalý velvyslanec Slovenska v Česku a Maďarsku Peter Weiss. Záznam debaty si můžete pustit níže, kde ji naleznete i ve formě podcastu.    

Jak můžeme vyřešit problémy s bydlením? Představili jsme zprávu o dostupném bydlení v EU

Nejnovější analýzy ukazují, že až 350 tisíc českých domácností je zatíženo nadměrnými náklady na bydlení a skoro 200 tisíc českých domácností je ohroženo jeho ztrátou. Dosažitelnost bydlení ale řeší v celé Evropské unii. Podíleli jsme se proto na mezinárodní studii, která popisuje snahy vybraných zemí o dosažení dostupného bydlení. Její součástí je i hodnocení, které systémy jsou funkční a jakými směry se naopak nevydat. Z anglického originálu jsme pro vás připravili i český výtah toho nejdůležitějšího. Součástí vydání studie byla i mezinárodní debata, na které jsme představili spolu s autory její závěry. Ty okomentovali nejen čeští odborníci na politiku bydlení: analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček, sociolog Tomáš Hoření Samec, bývalá víceprimátorka Bratislavy Lucie Štasselová, expert sociální demokracie na bydlení Petr Dolínek nebo generální tajemnice The European Federation of Public, Cooperative & Social Housing Sorcha Edwards. Debatu v originálním znění, s českým nebo anglickým simultánním tlumočením si můžete pustit níže na stránce.   Ve studii se například dozvíte, že: V Baskicku nepovažují subjektivní právo na bydlení za dostačující, proto ho uznávají jako povinnost obydlí poskytnout nebo nahradit adekvátní peněžní částkou využitelnou výlučně na úhradu Více

Zlínská debata přinesla otázku pracovní doby nebo výše mezd

Jak dlouhá má být pracovní doby, proč je potřeba zvyšovat minimální mzdu nebo otázku celoživotního vzdělávání a budoucnosti práce přinesla zlínská debata Mzdy, pracovní doba a důchody. Akci jsme pořádali u příležitosti vydání nové knihy Jána Košče Revolúcia pracovného času alebo Mýty a fakty o jeho skracování. Naše pozvání kromě autora knihy přijali i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, předseda ČMKOS Josef Středula nebo poslankyně PČR Alena Gajdůšková. Záznam a fotky z debaty si můžete prohlédnout níže. Pustit si můžete také bonusové video Jána Košče, ve kterém zodpovídá některé dotazy, na které se v debatě nedostalo.      

Přišel čas na revoluci pracovní doby? Debatovali jsme nad novou knihou Jána Košče

Slovenský ekonom a odborář Ján Košč vydal na konci srpna knihu Revolúcia pracovného času alebo Mýty a fakty o jeho skracování. Knihu jsme představili ve středu 8. září 2021 na debatě Revoluce pracovní doby, na kterou vedle autora přijali pozvání Josef Středula, předseda ČMKOS, Renata Kyzlinková, spoluautorka studie Zkracování pracovní doby a ředitel Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla. Spolu s moderátorem debaty Patrikem Eichlerem mluvili o argumentech pro zkrácení pracovní doby a proč na ni právě teď nastal čas, ale i tom, jaké by mělo zkrácení pracovní doby dopady na společnost. V debatě jsme i na zahraničních příkladech upozornili také na rizika při jejím zavádění. Diskuze poukázala i na problém, kdy celá pracovní odvětví fungují jen na základě porušování zákoníku práce a hledala cestu, jak tento náročný problém vyřešit. Celou debatu si můžete pustit níže. Pod videem naleznete i fotografie z debaty a bonusové video Jána Košče, který odpovídá na některé nezodpovězené dotazy.          

Představili jsme výzkum Jedna společnost → různé světy

Je česká společnost rozdělená, jak se s oblibou říká? Jaké světy v ní vlastně existují? V čem se shodneme a co nás naopak rozděluje? V pondělí 21. června 2021 jsme představili náš nový výzkum Jedna společnost → různé světy, který jsme připravili ve spolupráci s agenturou STEM a českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung. O závěrech studie i o tom, co si z nich máme odnést, mluvili Martin Buchtík, ředitel agentury STEM, politická socioložka Anna Durnová, politická socioložka, vědecká pracovnice českého zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung Kateřina Smejkalová,  politolog Pavel Šaradín a ředitel MDA Vladimír Špidla, který spolu s ředitelem FESu Urbanem Überschärem celou akci zahajoval. Na fotky z představení i záznam akce se můžete podívat níže.    

Jak bude vypadat Česko po koronaviru? Diskutovali jsme s Josefem Středulou a Alenou Gajdůškovou

Po dlouhé době jsme se s vámi na naší debatě mohli setkat i fyzicky. Vyjeli jsme za vámi do Zlína, kde jsme spolu s poslankyní Alenou Gajdůškovou, předsedou ČMKOS Josefem Středulou a členkou krajské rady ČMKOS ve Zlínském kraji Marcelou Holčákovou mluvili o tom, jak bude vypadat Česko po koronaviru a o tom, co reálně mohou znamenat řeči pravice o šetření. Záznam z debaty spolu s fotkami si můžete prohlédnout níže.

Potřebujete porADIT?

Hledat

Poslední příspěvky

Zaorálek: Rusko vydír...

„Rusku jde o to vyvolat další vlnu, která by se stěhovala do Evropy. To vydírání je určeno i nám,” soudí Lubomír Zaorálek. V Pořadu 360° na CNN Prima News komentoval vydírání Evropy ze strany Kremlu i geopolitické dopady vstupu Švédska a Finska do NATO.

Zobrazit článek
Eichler: Prevence je vý...

“Předcházet rozpadu společnosti je základní prevencí liberální demokracie. Taková prevence musí být povinná, a je nejprve odpovědností politiků pověřených dávat tvar budoucí podobě naší společnosti,” píše Patrik Eichler ve svém komentáři pro dvouměsíčník Listy.

Zobrazit článek
Eichler: Veřejnoprávn...

“Veřejnoprávní média mají ve velmi citlivém segmentu zpravodajství nezastupitelnou úlohu. I když se v nich budete mýlit nebo v nich budete chybně zastávat určitou pozici, tak to můžete dělat v dobré víře a s ochranou před politickým tlakem,” říká Patrik Eichler pro ČT24. Mluvil i o tom, jak moderovat společenský konflikt.

Zobrazit článek
Eichler: Daně mají pod...

“Hovořit o rovných šancích tam, kde někdo žije z úroků na terminovaném vkladu nebo dividend z vlastněných akcií a druhý se prokousává od výplaty k výplatě, je nebezpečná iluze,” píše Patrik Eichler ve svém komentáři pro Právo o smyslu daní.

Zobrazit článek