Strany z okraje spektra si vždy najdou své publikum. Úkolem demokratického zřízení je ale důsledně upozorňovat vždy, když překročí hranice, a dbát, aby se výstřelky nestaly normou.
Licoměrnosti s lithiem, otočky kolem spolupráce s tripartitou i tanečky spojené s jednáním o vládě je v našem politickém provozu samozřejmě třeba popisovat. Bez obecné představy o cílech soupeře a směru a cíli vlastní politické a společenské práce se ale nutně utopíme v jednotlivostech.
Potřebujeme odvážné a názorově konzistentní politické osobnosti, které nepředkládají veřejnosti instantně připravené kompromisy a pod tlakem se snižují k ústupu od humanistického přístupu k primitivnímu národovectví.
Téměř rok trvající a vpravdě ubíjející konkurs na anti-Zemana skončil neslavně. Miloš Zeman získal v druhém kole prezidentských voleb dva miliony osm set tisíc hlasů, jeho protikandidát Jiří Drahoš o sto padesát tisíc méně. Skromné naděje, že na Hradě po pěti letech zasedne někdo, kdo úřad chápe jako službu, nikoliv jako opevněnou baštu, ze které se střílí do lidí na okraji společnosti, vzaly znovu za své. Demokracie ve své přímé mutaci zase jednou dala všem těm, kteří se obvykle stavějí na její obranu, pěkně za vyučenou. Petr Pithart ostatně svého času všechny hlasitě varoval.
Jsou to už dva měsíce od chvíle, kdy se Česká republika začala mít líp. To je logická dedukce. Ve středu 6. prosince 2017 byl jmenován premiérem Andrej Babiš, předseda politického hnutí ANO, vítěz voleb a podle mnohých schopný manažer. Muž, který byl tři roky prvním místopředsedou a ministrem financí ve vládě, kterou podle jeho slov nikdo neřídil. Už dva měsíce ji řídí on sám, a protože je schopný manažer, musí to být přeci někde vidět.
První letošní osmičkové výročí k oslavám nevybízí. Spíš je drsnou připomínkou slabostí našich předků. V podání komunistů je 25. únor 1948 „vítězstvím pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí“. Ve skutečnosti však jde o den, kdy jsme podruhé během deseti let přišli o svobodu, demokracii a vlastně i státní suverenitu. Jenže k podobným přelomům nedochází zčista jasna. Vede k nim dlouhá, více či méně nápadná cesta, kterou lze v řadě okamžiků ovlivnit.
Hledat
Poslední příspěvky
Co se čte?
