Patrik Eichler ve svém komentáři pro Právo varuje před nefunkčním parlamentem. Právě jeho prostor, kde se rozpory řeší jednáním, potřebujeme v době krizí.
Patrik Eichler ve svém komentáři píše o důvodech snahy pravicové koalice změnit služební zákon. Debata o státní správě je podle něj potřeba, ale nelze ji vést s vládou, která vnímá úředníky jen jako místo pro úspory, a vypočítává problémy, jež je naopak potřeba ve státní správě vyřešit.
Patrik Eichler se ve svém novém komentáři zamýšlí nad klesajícím počtem členů politických stran. Ukazuje, jak budou vypadat strany budoucnosti, a píše, že je nutné si uvědomit, že politické strany zastupují odlišné společenské zájmy.
Patrik Eichler ve svém komentáři rozkrývá představu TOP 09 o sociálním státu. Upozorňuje, že je potřeba politická síla, která se bez předsudků postará o člověka, který potřebuje pomoc – i kdyby to byl donedávna člověk bez starostí, který nečekaně onemocněl nebo zůstal bez příjmu.
Patrik Eichler ve svém komentáři pro Právo varuje před nefunkčním parlamentem. Právě jeho prostor, kde se rozpory řeší jednáním, potřebujeme v době krizí.
Nezisková organizace Fórum 50 % podporující vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice představila koncem března výzkum, ze kterého vyplývá, že ženy deklarují stejný zájem o politiku a věci veřejné jako muži. Výzkum, který realizovalo oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd České republiky ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM), tak nepotvrdil často opakovaný stereotyp, že ženy v politice nejsou, neboť se o ni nezajímají.
Očekávání spojovaná s mechanizací, automatizací a digitalizací dnes ovšem berou za své. Lidé pracují déle a intenzivněji než kdy dříve. Stírají se rozdíly mezi volným časem a prací. Jako společnost produkujeme čím dál tím více zboží. Vznikají nové služby, propojují se trhy, a přesto se ne a ne podařit, aby se rozdíly v příjmech i míře vlastněného majetku mezi lidmi snižovaly. Ty naopak v posledních desetiletích strmě narůstají do bezprecedentních výšin.
Každý den potkávám ve stanicích metra, na tramvajových refýžích, na ulicích i na náměstích muže a ženy s košíky plnými plyšových zvířátek, magnetků s kýčovitými obrázky nebo podivných přívěsků na klíče. Někteří apaticky stojí se svými košíky a pouze sledují kolem proudící davy, jiní pobíhají z místa na místo a snaží se každému procházejícímu za pár korun vnutit nějakou nepotřebnou drobnost.
