Pícl v Debatě Jana Macháčka: Nebýt montovnou

Český trh práce prožívá dobré časy a nezaměstnanost se drží na historických minimech. Nárůst poptávky podniků po pracovní síle je neobyčejně silný, což pomáhá nalézt práci i lidem s nižší kvalifikací, u kterých běžně pozorujeme spíše vyšší míru nezaměstnanosti. Díky pozitivnímu hospodářskému vývoji se nyní nacházíme v pozici, kdy poptávka po pracovní síle převyšuje její nabídku.

Podnikatelé tuto situaci využívají k tomu, aby bili na poplach a volali po dovozu levné pracovní síly ze třetích zemí v touze zakonzervovat současný stav, a tím udržet strategii české cesty nízkonákladové ekonomiky, ze které se ale naopak máme snažit vymanit. Zástupci zaměstnanců situaci naopak využívají pro hlasité volání po ukončení strategie levné práce a tlačí na růst mezd, abychom konečně alespoň o něco dorovnali podhodnocenou cenu práce, která se léty stlačování dostala hluboko pod její produktivitu. Přesně tu cenu práce, která z našich zaměstnanců udělala spíše lokaje zahraničního kapitálu než plnohodnotné zaměstnance pracující za důstojnou mzdu.

Současnou hospodářskou situaci bychom měli pragmaticky využít ke změně hospodářského modelu země, která by pomohla zaměstnancům i zaměstnavatelům. Nedostatek pracovních sil bychom neměli řešit dovozem levné pracovní síly, ale spíše přechodem k sofistikovanější výrobě, k automatizaci výroby a k větší digitalizaci procesů, tzn. konečně přejít ke dlouho vzývaného průmyslu čtvrté generace, o kterém všichni tak rádi a často mluví. Stejně tak bychom měli využít toto období pro růst mezd, které sice rostou rekordním tempem, ale stále máme obrovské regionální rozdíly, které mezi nejbohatším a nejchudším regionem činí v průměrné mzdě více než deset tisíc korun. A konečně máme využít ekonomické situace k růstu platů ve veřejné sféře, protože ve veřejných službách, jako je školství či zdravotnictví, jsou často zaměstnaní kvalifikovaní lidé bez odpovídající odměny.

Politici by také neměli přešlapovat na místě. Pokud se chceme opravdu vymanit z ekonomiky montoven s levnou prací, můžeme se například inspirovat dobrou praxí v zahraničí. Vytvořit můžeme například průmyslově-výzkumný institut po vzoru německého Fraunhofer institutu, který by pomohl v oblasti aplikačního výzkumu. Stejně tak bychom měli urychleně modifikovat systém investičních pobídek, které jsou dnes již přežité, a posunout je směrem k podpoře sofistikovanější výroby a poskytování hmotné podpory projektům s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň s tím je na čase začít připravovat kvalifikovanou pracovní sílu v souladu s aktuálními požadavky Průmyslu 4.0 a podpořit nové formy vzdělávání (včetně duálního), které přispějí ke zvyšování schopností a dovedností našich zaměstnanců.

Je na čase přestat konzervovat minulost a konečně začít pracovat na budoucnosti. Zatím ale vidíme jen ticho po pěšině.

Komentář původně vyšel 6. září 2018 na webu Česká pozice.