Série přednášek: Umělá inteligence – výzva a příležitost pro ČR

Zveřejněné materiály ze série přednášek naleznete v sekci Zprávy z akcí zde.

 

Umělá inteligence (AI) již nepatří do oblasti sci-fi, ale je součástí našeho každodenního života. Díky nárůstu výpočetní kapacity, dostupnosti dat a pokroku ve vývoji algoritmů se AI stala jednou z nejstrategičtějších technologií 21. století. Rozvoj AI a jeho dopady představují žhavé téma pro EU jako celek i pro národní iniciativy jednotlivých členských zemí. Růst ekonomiky bude v následujícím období z rozhodující části záviset právě na využívání AI a nových digitálních technologií. Zachycením tohoto trendu může ČR významně zvýšit svou ekonomickou konkurenceschopnost, jeho podcenění naopak povede k ekonomické stagnaci a růstu nezaměstnanosti. 

Dalším důvodem, proč je toto téma v poslední době řešeno v řadě zemí s vysokou naléhavostí, je očekávaný disruptivní dopad AI technologií na trh práce. Tedy dopad nejen na práci s nízkou a střední kvalifikací, ale prakticky na všechny typy zaměstnání, včetně profesí vyžadujících vysokou kvalifikaci s vysokým platovým ohodnocením. Vzhledem ke struktuře pracovní síly v ČR a ke způsobu zapojení ČR do globálních hodnotových řetězců lze očekávat, že ČR bude patřit mezi země, jejichž profesní struktura bude vystavena největší změně. Tomu bude potřeba přizpůsobit nejen systém sociálního zabezpečení a rekvalifikace, ale především celý proces vzdělávání.   

 

Kde: Steinerův sál v Lidovém domě (Hybernská 7, Praha)

Termíny: 15. 5., 28. 5., 10. 6., 25. 6., vždy od 17.00

 

Semináře:

Potenciál pro vývoj a zavádění AI v ČR (Ing. Luboš Král, Ph.D. – FEL ČVUT)

15. května 2019, 17.00

ČR patří mezi země s největším očekávaným dopadem automatizace a technologií využívajících AI, a to zejména v oblastech jako je výroba, maloobchod, velkoobchod, zdravotnictví a sociální služby, výuka a stavebnictví. Přitom lze očekávat, že automatizace bude mít v ČR větší vliv na zaměstnanost a pracovní místa (což souvisí s vysokým podílem manuální automatizovatelné práce), zatímco v jiných zemích bude ovlivňovat spíše produktivitu práce, bezpečnost a kvalitu. ČR však nemá pro zavádění technologií AI příliš dobré výchozí podmínky. Většina domácích firem se nachází na konci globálních hodnotových řetězců (GVC) nebo je pod zahraniční kontrolou, a lze tedy předpokládat, že kontrolu nad zaváděním inovací budou mít zahraniční centrály. Pro domácí výzkumné organizace a zejména firmy dodávající AI řešení to znamená nutnost silné orientace na zahraničí, kam mohou tato řešení dodávat.  

 

Socioekonomické dopady AI (Mgr. Martin Faťun, Ing. Michal Pazour, Ph.D. – Technologické centrum AV ČR, Kateřina Smejkalová, M.A. – Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v ČR)

28. května 2019, 17.00

Podstatou nadcházející změny vyvolané digitalizací, robotizací a nástupem AI je nahrazování rutinních manuálních i znalostních činností stroji. Podle ekonomického modelu zpracovaného Technologickým centrem AV ČR bude v horizontu 5 let část dovedností nahraditelná technologiemi u 1,3 mil. zaměstnanců v ČR. Mezi profese, kde lze do budoucna očekávat významné změny v charakteru práce v důsledku automatizace a zavádění AI, patří zejména profese s vysokým podílem rutinních dovedností v oblasti manuální (obsluha strojů, balení a paletizace, dávkování) i znalostní (počítání, účtování, sběr a zpracování dat, korektura textu a dat, měření fyzikálních veličin, kontrola kvality). Vysokému riziku nahrazení jsou vystaveny profese se střední úrovní kvalifikace a zároveň se střední úrovní příjmů (např. administrativní pracovníci a úředníci) napříč celým spektrem odvětví ekonomické činnosti. Automatizací způsobený úbytek profesí ve střední příjmové kategorii tak může vést k prohlubování ekonomické nerovnosti ve společnosti. V oblasti organizace práce si zapojení AI do výroby a služeb vyžádá hluboké strukturální změny ve firmách. Vzhledem ke změnám v charakteru práce bude docházet k většímu outsourcingu pracovních činností. 

 

Právní a etické otázky spojené s AI (Mgr. Alžběta Krausová, LL.M. – Ústav státu a práva AV ČR)

10. června 2019, 17.00

Rozvoj a aplikace umělé inteligence vyvolává řadu etických a právních otázek. Odpovědí na nové etické otázky je především formování etických kodexů na celosvětové i národní úrovni. Etická řešení a etické kodexy následně ovlivní interpretaci a aplikaci práva na případy zahrnující vývoj a využívání AI. Právo by se mělo vývoji technologie pružně přizpůsobovat a zároveň poskytovat právní jistotu pro uživatele i tvůrce AI. Hlavními překážkami rozvoje je nyní absence regulatorního rámce pro testování a zavádění autonomních vozidel a komplikovaná regulace zpracování dat. Oblastmi, které je nutné do budoucna sledovat, jsou např. právo duševního vlastnictví, ochrana soukromí, kybernetická bezpečnost, elektronické komunikace, zdravotnictví, finanční a bankovní sektor, hospodářská soutěž, výzkum a vývoj či autonomní zbraně. 

 

Závěrečný kulatý stůl (všichni přednášející z předešlých přednášek)

25. června 2019, 17.00

Cílem závěrečné diskuse bude v rámci debaty publika s autory studií k tématům předchozích přednášek propojit poznatky z předchozích tří částí přednáškového cyklu a uvést je do širších souvislostí. Kulatý stůl je určen pouze pro absolventy některé z přednášek cyklu o AI.