09

Únor

0

Jelínek: Hamáčkovo vítězství. Nebo možná ticho před bouří

Masarykova demokratická akademie

Průběh březnového sjezdu ČSSD lze s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout již dnes. Promluví na něm prezident Zeman, čímž překryje všechny ostatní výstupy, zvlášť pokud se bude opět obouvat do svých oponentů, médií, tajných služeb či soudů.

Za předsedu strany si sociální demokraté zvolí Jana Hamáčka, za prvního místopředsedu Romana Onderku a za další místopředsedy Tomáše Petříčka, Janu Maláčovou plus další dvě jména, z nichž minimálně jedno bude z Moravy (spekuluje se o Tomáši Hanzelovi z Karviné či Michalu Pobuckém z Frýdku-Místku). Dostat by se též mělo na někoho z hejtmanů. Ví se jen, že Martin Netolický z Pardubicka svůj mandát ve vedení ČSSD obhajovat nebude.

Hloupý nápad na změnu názvu strany, zjevně po vzoru Smeru-SD, už vedení sociální demokracie odpískalo. Pokusí se ale prosadit novelu stanov, která by zjednodušila rozhodování a zeštíhlila partajní orgány. Elektronizace hlasování je fajn věc a prvky přímé demokracie mohou také pomoci. Pak ale nedává smysl, proč by ČSSD měla rušit výsledky nedávného referenda, v němž si odsouhlasila kvóty pro zastoupení obou pohlaví a mladých ve stranických funkcích a na kandidátních listinách.

Rozumné je licencování místních organizací. ODS s tím udělala dobrou zkušenost. Bohužel i na levici najdeme ty, co ani nenahlédli do stranického programu a vydávají za sociálnědemokratické ty hodnoty, které krystalicky vzývají Tomio Okamura či Jaromír Soukup. Je s podivem, jak roste množství těch, co si myslí, že sociální demokracie je proud izolacionistický, národovecký a vyhraňující se proti těm, co jsou na nejnižších patrech společenského žebříčku.

Aby se stanovy změnily, musí nejen přijet, ale i do konečného hlasování vydržet víc delegátů než loni. To vůbec není samozřejmé. Takže nakonec zase možná padnou pod stůl. Kromě toho se v ČSSD opět množí stížnosti, že o stanovách neproběhla debata v místních organizacích a vše je šité horkou jehlou.

Co naopak již sociální demokraté vesměs akceptovali, je vládní účast po boku hnutí ANO. Už i původně vášniví odpůrci jako plzeňský hejtman Josef Bernard připouštějí, že prvořadé je pokusit se z vládního angažmá vytěžit (pro voliče i pro partaj), co se dá. Tomuto pohledu nahrává pracovitost a nápaditost ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Panovaly obavy, zda není umanutou feministkou a genderovou aktivistkou. Ona však i nedůvěřivce přesvědčila, že primární je pro ni realizování levicového programu směrem k seniorům, zaměstnancům, rodinám, samoživitelkám…

Hýbou se platy, mzdy, důchody, zrušila se karenční doba, chystá se zálohové výživné. Koaliční spor se vede o obědy pro školáky zdarma nebo o životní minimum. K tomu přibude debata o struktuře a rozsahu sociálních dávek. ANO odpískalo i zákon o sociálním bydlení, místo kterého razí projekt „dostupného bydlení“, o němž však nevíme, zda skutečně pomůže těm nejpotřebnějším.

Ukazuje se, že ANO hodlá zase nějaký čas dolovat hlasy pravicových voličů, živnostníků a podnikatelů. Pro ČSSD se tak otevírá prostor ke koaličnímu střetu, ve kterém se může profilovat coby nositelka autentické sociální politiky. Bylo by logické, kdyby jí v tom helfli i komunisté. Jenže jejich loajalita k Andreji Babišovi je možná silnější než hájení zájmů nejslabších voličských skupin.

Teprve nyní uvidíme, nakolik se ČSSD dokáže od ANO odlišit a jestli to zvládne odprezentovat i svému, do značné míry poztrácenému elektorátu. Nikdo jí nemůže vyčítat, že by rezignovala na levicový program. Zároveň se ale v osobě Tomáše Petříčka snaží zvedat též témata bližší velkoměstskému prostředí. Ať už v zahraniční politice, v pojímání svobody, nebo v ministrově rezervovaném postoji k jaderné energii (Petříček je stoupencem společné energetické politiky EU).

ČSSD bude po sjezdu vypadat tak, jak si Jan Hamáček přeje. Lepší alternativa na stole není. Zvlášť zajímavé však je, že se s ní nesnaží přijít ani platforma Zachraňme ČSSD. Její druhdy nejaktivnější člen Jiří Zimola je na dovolené. Obhájil post šéfa jihočeské krajské organizace ČSSD a na další křesla neaspiruje.

Klíčový muž platformy, Michal Hašek, v úterý oznámil: „Nechystáme se na žádné kandidatury, protikandidatury a jsme připraveni Jana Hamáčka ve funkci předsedy ČSSD podpořit. Chci jasně deklarovat, že Jan Hamáček má pro tu současnou etapu, ve které sociální demokracie je, jasnou podporu, a to i platformy Zachraňme sociální demokracii.“ Hašek rovněž konstatoval, že platforma chce přispět, „aby sociální demokracie vstala jako fénix z popela.“

Po období střetů a kritiky směřující na Hamáčkovo vedení i na ministry za ČSSD je to povzbudivá zpráva naznačující, že na čas může být mezi oranžovými klid. Vstřícný je i Hamáček: Haška navrhl za člena legislativní rady vlády.

Před rokem jsme slyšeli, jak je důležité, aby vedení sociální demokracie bylo názorově pestré. Dvakrát to nevyšlo a Zimola následně dával Hamáčkově proudu co proto. Teď se dosavadní nespokojenci soustředí na prosazení svých priorit ve stanovách a programu. Hamáček dostane šanci se předvést s týmem, jemuž bude stoprocentně věřit.

Skeptici ale namítají, že může jít o ticho před bouří. Co když vládní ČSSD neporoste, ani když ANO uhne doprava? A co znamenají Haškova slova o „současné etapě“, v níž má Hamáček podporu? Má už někdo představu, jaká etapa a kdy přijde po ní?

 

Komentář původně vyšel 7. února 2019 na webu Deníku Referendum.