10

Květen

0

Jelínek: Českou politiku čekají otřesy. Jde jen o to, jak velké

Masarykova demokratická akademie

Zdánlivě se nic neděje. Ale poslouchejme trávu růst. Pouze suše konstatovat, že nějaké politické strany se u nás rozcházejí a jiné naopak sbližují či že se konkrétní figury šibují odněkud někam, nestačí. Ve skutečnosti můžeme z drobných kamínků poskládat mozaiku, z níž už bude patrné, že se česká politika postupně proměňuje.

Vezměme si třeba ODS. V posledních měsících působí jako usedlá konzervativní strana evropského střihu a s vcelku proevropským směřováním. Vybočují jen jedinci typu Jaroslava Kubery. Nedávno pak byl vyloučen Václav Klaus ml., jenž se rétorikou blíží extrémní pravici. Předseda Petr Fiala i další špičky se tváří, že nový politický projekt, který Klaus chystá, občanské demokraty neohrozí a bude spíš lovit v řídnoucím rybníku Tomia Okamury.

Třeba to tak bude. Ale úplně jistý bych si tím nebyl. Značka Klaus plus protievropská nebo protiinkluzní stanoviska mohou řadu občanských demokratů oslovit. Klaus tvrdí, že má příznivce mezi poslanci (Zuzana Majerová Zahradníková už ODS opustila), ale hlavně mezi senátory. Tam se to jenom hemží uctívači Klause staršího.

Kolik lidí s mandátem čerstvá strana ODS uzme – v parlamentu, v krajských a obecních zastupitelstvech? A jak s tím Klaus naloží? Zkusí spojit radikální síly, ať už s SPD, nebo bez ní?

Sám o sobě Klaus díru do světa neudělá. Ale při příznivé konstelaci může vytvořit napravo od ODS – tam, kde má být podle Fialy už jen zeď – nemalou nacionálně konzervativní pospolitost.

Vykročí pak ODS ve šlépějích někdejší ODA a stane se decentním klubem konzervativních intelektuálů? To by ale při sbírání voličské přízně víc než deset procent neudělalo. Nebo budou občanští demokraté pokukovat po konzervativních spojencích, významnějších, než je Strana soukromníků?

Před nedávnem se na brněnském sjezdu Fiala vemlouval do přízně lidovcům. Ti jsou mnohem slabší než ODS, ale přesvědčení o tom, že kolem nich se bude integrovat konzervativní pravice. Bůh suď, kde na to přišli. Copak si teprve nezvolili vedení, kterému dost dlouho potrvá, než si vydobyde politické ostruhy? A nespadne do té doby KDU-ČSL pod pětiprocentní laťku? Kdyby ano, může ještě podanou ruku občanských demokratů ocenit.

TOP 09 by naopak ráda byla hybatelkou dění na pravém středu. Poslední dobou je nejen výrazně proevropská, ale také víc liberální než dřív. To může vadit jednomu z otců zakladatelů Miroslavu Kalouskovi. I když si tu a tam z ODS utahuje, má k ní blíž než k lidovcům, od nichž kdysi odešel, nebo ke Starostům a nezávislým, kterým vyčítá neukotvenost a občas i levicové postoje.

Jenže současný předseda TOP 09 Jiří Pospíšil hodlá obnovit partnerství právě se STAN. Starostové ale už nemíní být jen přívěskem. Kdyby do toho s někým chtěli praštit, nárokovali by si lídrovskou pozici nebo přinejmenším vyrovnané partnerství. Ambice značek i jednotlivců už pohřbily nejeden ušlechtilý pokus o kultivaci a zjednodušení politického spektra.

V úvahách by šlo pokračovat dál. Neopustí ČSSD národně sociální křídlo reprezentované zejména Jaroslavem Foldynou? Co udělá s ANO Babišova sázka na nové tváře? Martin Stropnický je už nějaký čas pryč, Jaroslav Faltýnek má problémy a Richard Brabec skončil ve funkci vicepremiéra.

Nebudou tvářemi „upgradovaného“ ANO Karel Havlíček a Alena Schillerová? Co nasávání posil zvenčí udělá s členskou základnou hnutí? A nechystá se Babiš v případě soudního pokračování kauzy Čapí hnízdo stáhnout do ústraní?

Komunisté i Piráti působí stabilně. Babiš se dál bude snažit první naklánět ve svůj prospěch a druhé diskreditovat či aspoň důsledně sčítat jejich hříchy a pochybení. Kromě toho máme ve Sněmovně i odpadlíky od SPD. Zůstanou osamoceni, vydají se za Klausem, nebo zaklepou na dveře jinde?

Živo může být i v horní komoře. Senátoři ODS nebudou jediní, koho čeká test loajality. Kam se vrtnou postavy typu Jaroslava Doubravy a další nezařazení? Vydrží Jiří Čunek na věky věků v KDU-ČSL? Nepokusí se dát o sobě vědět někdo ze senátorů-prezidentských kandidátů? Šli by cestou nových stran, nebo intenzivnější spolupráce se stávajícími?

Proměnných, které bychom měli brát v potaz, je celá řada. I z malé jiskřičky může vzplanout velký požár. Asi ne do sněmovních voleb 2021, tam řada stran bude ještě posedlá vlastní originalitou a nezastupitelností. Ale potom mohou začít tát ledy. Živoření opozice v Babišově stínu může vyústit zejména v přeskupení liberálního, konzervativního a nacionalistického spektra. S tím by se nejspíš otevřel i prostor pro mnohé mladší a neokoukané lídry.

Představ, hypotéz a věšteb může být fůra. Přesných i naprosto mylných. Byla by ale chyba přivírat nad prvními signály změny oči a tvářit se, že se nic neděje. Hlavně političtí aktéři by měli prokázat schopnost imaginace. Už jenom proto, aby jim neujel vlak nebo aby nebyli se svými dnešními výroky zítra k smíchu.

 

Komentář původně vyšel 9. května 2019 na webu Deníku Referendum.

Ochrana osobních údajů