Eichler: Změna je nutná. Podoba změny je k debatě

Opět je na obzoru sucho. Během března moc nepršelo. Spadla jen asi třetina srážek, co v průměru za posledních třicet let. Slunce svítilo skoro dvakrát delší dobu. Za klimatickou změnou nemusíme jezdit na Maledivy, máme ji doma.

Varování přichází i ze zahraničí. Minulý týden vydal Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu svou další zprávu. Oteplování planety je způsobeno spalováním fosilních paliv. Skončit je třeba rychle. Technologické nástroje jsou k disposici. Jsou potřeba větší výdaje na vědu a výzkum. Na nákladech se výrazně musejí podílet superbohatí lidé.

Po energetické krizi, prudkém zdražování a válce na hranicích Evropské unie je to pro vládu další úkol. Na rozdíl od tří zmíněných se na jeho zvládnutí chystala dlouho. Ve svém programu bere klimatickou změnu jako nepopiratelnou skutečnost. Chce, aby ji člověk svou činností dále nezhoršoval. Investice do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů energie anebo oběhového hospodářství jsou podle vlády cestou k výrazné modernizaci české ekonomiky. Zvýšit se díky nim má kvalita našeho života a zlepšit životní prostředí. Řadu studií, jak různé kroky ke zvládnutí klimatické změny dopadnou na společnost, slibuje vláda připravit do poloviny letošního roku.

Vládním programem se klimatická změna coby téma prolíná. Pasáže o investicích a kvalitě života se doslova opakují v částech věnovaných průmyslu i životnímu prostředí. Úkoly má ministerstvo zemědělství, když jde o krajinu. Důležitá je doprava. Zásadní bude sociální stát. Koaličním politikům při psaní programu viditelně došlo, že jeden resort úkol zvládnout nemůže. Už ale neodpověděli na otázku, kdo tedy bude mít za věc odpovědnost. Nehodil by se ministr při úřadu vlády? Nebylo by na místě změnit konečně kompetenční zákon? Nezasloužíme si samostatné ministerstvo pro klimatickou změnu?

Koronavirus a ruský útok na Ukrajinu rozkolísaly světové trhy. I kvůli nim rostou ceny, chybí autodíly anebo papír, dodávky se opožďují. Klimatická změna svět pravděpodobně zasáhne hůř. Potřeba rychle zvládnout rozsáhlou proměnu společnosti přichází nevhod. Tím větší je odpovědnost vlády, která bude společnost provázet krizovými roky.

Nepůjde přitom jen o zvládnutí sociálních otřesů. Ty jsme viděli, když Emmanuel Macron před čtyřmi lety zvýšil daň z pohonných hmot a vyvolal na svět hnutí Žlutých vest. Protestující přitom tehdy nebyli proti ekologičtější podobě společnosti. Cítili nespravedlnost, když došlo na rozdělení nákladů. Stejná debata jistě čeká i nás.

Před ní tu ale bude debata o modernizaci zdejší průmyslové výroby, která se nesmí omezit jen na náhradu benzinových aut elektrickými. Jde přeci i o veřejný prostor, který dnes autům přizpůsobujeme. Zapadnout nesmí samotnou vládou zmiňovaná kvalita života. Má nám ekologizace naší společnosti přinést třeba kratší pracovní dobu? Až vláda přijde se svými studiemi, neberme je jako technický krok. Uvažujme o nich jako o mapě, ve které si cestu do budoucnosti můžeme vyznačit sami.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel v deníku Právo 11. dubna 2022.