Eichler: Škrtající vláda nemůže státní službě pomoci

Pravice sebevědomou státní správu nechce. Viděli jsme to už před osmi lety. Když tehdy služební zákon v dnešní podobě vznikal, TOP 09 hrozila ve Sněmovně nekonečnými obstrukcemi. Nechtěla připustit, aby vzniklo samostatné generální ředitelství státní správy. Vláda Bohuslava Sobotky jí nakonec ustoupila. Místo samostatného úřadu máme náměstka pro státní službu na ministerstvu vnitra. Už ve významu slov ředitel a náměstek vidíme, jak se tehdy představy ČSSD a TOP 09 o místu státní správy lišily.

Dnes chce pravicová pětikoalice měnit služební zákon znovu. Jako před osmi lety stojí ve středu pozornosti političtí náměstci. Miloš Zeman tehdy říkal, že je to funkce pro budižkničemy. Že si budou na úřadu nejvýše česat pěšinku. Kvůli nim pak dokonce zákon vetoval a poslal ho i k Ústavnímu soudu.

Nyní chce vláda zaběhnuté dělení na politické a odborné náměstky zrušit a jmenování všech náměstků na úřadu nechat na vůli ministra. Z dnešních odborných náměstků se znovu mají stát vrchní ředitelé. A aby si ve své pozici nebyli tak jistí, mají se jejich místa vždy po pěti letech znovu soutěžit. Možnost přihlásit se přitom mají dostat i lidé zvenku. Díky tomu se chce pětikoalice zbavit lidí jmenovaných vládami Sobotky a Babiše. A kam bude chtít, jmenovat lidi vlastní.

Lépe než Zeman si dnešní vláda uvědomuje, že je důležité mít možnost dávat svěřeným úřadům politická zadání. Nechce k tomu ale používat možnosti, které jí dnešní služební zákon dává. Špatné úředníky lze propustit, když budou mít špatné služební hodnocení.

Základem politického řízení ministerstva jsou pak právě ti Zemanem nenávidění političtí náměstci a ministerský kabinet. Tím je oddělení politické a úřední složky úřadu dostatečně zajištěno již dnes.

V kabinetu jsou lidé, kteří přicházejí a odcházejí s ministrem. Ostatní zůstávají na svých místech bez ohledu na výsledek voleb.

Jenže naše strany jsou malé, lidí se nedostává, a tak někteří ministři dnešní vlády i po měsících ve funkci zápasí s tím, aby malý politický aparát svého úřadu vůbec obsadili. Proto se může zdát snazší zřídit více pozic náměstků přímo odpovědných ministrovi a zkoušet úředníky bez ohledu na jejich nezávislost úkolovat přímo.

Debata o státní správě a jejím vztahu s politikou má samozřejmě probíhat. Jen je těžké ji vést s vládou, která úředníky nevnímá jako výkonné ruce provádění vlastní politiky, ale terč efektních řečí o úsporách. Plán na snížení počtu lidí pod státní službou slibuje vláda do konce letoška.

Sedmdesátitisícová státní služba přitom potřebuje řídit a rozvíjet. Česká státní správa stárne. Počet zaměstnanců nad padesát let je už 43 procent a poslední roky jejich podíl rychle stoupá. Ve státní správě je desetina míst neobsazených, protože často nenabízí dostatečné platy. Úřady leckdy najímají na obslužné práce agenturní pracovníky, aby ušetřily na mzdách. Škrty odpovědí na tyto problémy nejsou.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel v pondělí 2. května 2022 v deníku Právo.