18

Srpen

0

Eichler: Předvolební test: Kdo a kde bude pracovat?

Masarykova demokratická akademie

Potřebujeme velkou debatu o budoucnosti práce. Právě otázka, jak jednotlivé strany vnímají práci a jak ji chtějí měnit, by nakonec mohla rozhodovat příští sněmovní volby. Tři roky jsou dost dlouhá doba na to, aby každá strana připravila nejenom sérii dílčích opatření. Do voleb bychom mohli vědět, jak si práci do budoucna představují. Jakou roli má podle nich hrát stát, když jde o určování a vymáhání nových pravidel.

Pravice v minulosti tvrdila, že zkrácení pracovní doby ohrozí ekonomiku, že lidem se vlastně pracovat nechce a že mzdy jsou příliš vysoké. Podobně argumentuje i dnes. Levice postupně došla až k tomu, že stroje mají nahrazovat lidskou práci. Když totiž budou pracovat stroje, bude mít člověk více času na sebe. Dnes staví spíše na dílčích opatřeních a kritice pracovních podmínek v některých špatně placených zaměstnáních.

Hlasitě jsou naopak slyšet zdejší průmyslníci. Opakovaně požadují příchod většího počtu levných zahraničních dělníků. Po vzdělávacím systému chtějí více učňů do svých firem.

Oceňme tak, že některá velká témata, pokud jde o proměny našeho trhu práce, zazněla minulý týden na zpravodajském iRozhlasu. Rozhovor mu poskytl ekonom z ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek. Jím vedený projekt Kompas má právě předpovídání změn na trhu práce na starosti.

Pracujících bude v České republice v dalších letech ubývat. Lidé, kteří na pracovním trhu budou, se nevyhnou opakovanému dalšímu vzdělávání, řekl ekonom z ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek. Do důchodu totiž odcházejí silné ročníky narozené koncem padesátých let. Ročníky dvacetiletých, které na pracovní trh nastupují, jsou početně až o padesát tisíc lidí slabší.

Ve většině krajů bude podle Vaňáskových slov iRozhlasu poptávka po lidech v pečovatelských oborech – ať jde o sociální péči anebo třeba zdravotní sestry. Volná místa budou i u policie a armády anebo v ochraně přírody. Jde vesměs o místa hrazená z veřejných prostředků.

Bude také zanikat rutinní práce, protože ji bude nahrazovat práce robotů anebo umělé inteligence. Rutinní práce je taková, ke které stačí výcvik a zkušenost. Může jít o jednoduché úkony ve výrobě, ale třeba i jednodušší překlady. Větší roli bude hrát schopnost úkoly nejenom plnit, ale také je zadávat, a to i strojům.

Když to shrneme, tak lidé do práce nebudou. Ti, kteří budou, se neobejdou bez průběžného dalšího vzdělávání a rozšiřování kvalifikace. Stát bude muset vybrat a přerozdělit zdroje na mzdy nových lidí ve veřejných službách. Otázka do politické debaty tedy je, jak lidi z průmyslu převést do služeb. Jak otevřít vzdělávání – třeba právě pro pečovatelské a zdravotní služby – těm, kdo potřebnou kvalifikaci nemají. I když za sebou mají třeba i desítky let jiných pracovních zkušeností. Je třeba probrat, kolikrát za čtyřicetiletou pracovní kariéru je ještě možné po člověku větší rekvalifikaci požadovat. A dovědět se od stran, zda budou ochotné lidem za účast na takovém vzdělávání třeba i dva roky platit.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel ve středu 16. srpna 2022 v deníku Právo.