25

Březen

0

Eichler: Polsko a koronavirus: Volby, omezení i pomoc ekonomice

Masarykova demokratická akademie

Prezidentské volby jsou v Polsku plánovány na 10. a 24. května. Voliči mají rozhodnout, zda bude ve funkci dalších pět let pokračovat nominant Práva a spravedlnosti Andrzej Duda anebo některý z jeho protikandidátů. Jejich základní přehled a šance v tomto deníku před časem podal Jan Škvrňák.  

Stále platí, že je pravděpodobné vítězství obhajujícího a vládnoucímu Právu a spravedlnosti oddaného Andrzeje Dudy a že většině dalších kandidátů jde především o potvrzení výsledku jejich mateřské strany ve volbách do Sejmu v loni v říjnu. Rozšíření pandemie koronaviru na Polsko ale proměnilo hlavní témata kampaně i politické debaty.

Naši severní sousedé se na koronavir chystali od počátku roku. Asi podobně jako my sérií pracovních jednání na různých úrovních. Až v prvním březnovém týdnu prošel během šesti dní za široké podpory politické scény celým legislativním procesem zvláštní zákon o boji s pandemií COVID-19. Proti vládnímu návrhu zákona hlasovala jen krajní pravice. Jedním z řady důvodů bylo, že by zákon měl platit jen omezenou dobu a nutné změny zákonů by vláda měla v mezičase předložit do legislativního procesu znovu tak, aby bylo možné jejich řádné projednání. 

Zákon věnovaný specificky zdolání pandemie COVID-19 umožňuje zaměstnavatelům nařídit práci z domova, upravuje čerpání rodičovského příspěvku v době pandemie, omezuje platnost zákona o veřejných zakázkách, dává premiérovi možnost dávat příkazy samosprávě anebo výslovně uvádí, že dopravci nenesou odpovědnost za škodu způsobenou vládním zákazem cestovat. 

Školy všech stupňů byly v Polsku uzavřeny nařízeními příslušných ministrů 12. března. S výukou na dálku se ale počítá až od středy 25. března, kdy začne platit rozhodnutí, kterým bude uzavírka škol protažena až do konce druhého dubnového týdne, tedy do Velikonoc. 

Nakonec 20. března navázalo na sérii restrikcí rozhodnutí ministra zdravotnictví o vyhlášení stavu epidemie v Polsku. Tím došlo k přerušení mezinárodní železniční dopravy, byla nařízena povinná čtrnáctidenní karanténa při  návratu z ciziny do Polska a upraveny výjimky z ní pro pendlery, vojáky nebo řidiče mezinárodní kamionové dopravy. 

Rozhodnutím o vyhlášení stavu epidemie byl také přerušen provoz restaurací, kin, sportovišť, knihoven nebo nákupních center s výjimkou prodejen potravin, léků anebo hygienických a čistících prostředků. Od minulého pátku je také zakázáno pořádat více než padesátihlavé akce počítaje v to i organizátory a vystupující.

Pokud jde o zavedená omezení, je tedy Polsko v obdobné situaci jako Česká republika. Větší problémy vznikají tam, kde jsou některé veřejné služby ve špatném stavu i bez krizové zátěže — klasicky v případě dopravní obslužnosti některých regionů, kde nefunguje veřejná autobusová doprava a došlo k razantnímu omezení nebo přerušení té železniční. 

Obdobné jako v českém případě jsou stížnosti na nedostatek testů na koronavir, chybějící roušky a respirátory ve zdravotnictví a poukazování na to, že česká nebo jiná vláda jich už nakoupila tolik a tolik milionů a ta naše — polská — pořád nic. 

U našich severních sousedů bylo, pokud jde o koronavir, v pondělí večer hlášeno 749 nemocných a 8 zemřelých. 

Volby jako svátek demokracie 

Faktické zastavení veřejného života v Polsku proměnilo témata hlavních politických konfliktů. V centru sporu o demokratický právní stát nově nestojí podoba polského soudnictví. Linií sporu je, zda lze volby prezidenta regulérně uspořádat v situaci omezení shromažďovacího práva, výrazně nerovných podmínek vedení kampaně, za předpokladu, že v době konání voleb mohou být desítky tisíc lidí v karanténě a může být fakticky znemožněno hlasování ze zahraničí a patrných obav z italského scénáře vývoje nemoci. Tedy z masového nárůstu počtu nakažených i zemřelých s ohledem na zdůrazňovaný špatný stav polského zdravotnického systému.

Soupeři Andrzeje Dudy sice nenašli společné stanovisko k odložení voleb. Jednotlivě ale s požadavkem na jejich přesun na dobu po zvládnutí epidemie vystupují. „Volby musejí být odloženy. Konat je by znamenalo vědomě vystavovat občany nebezpečí,“ řekla k tomu nově kandidátka největší opoziční strany, neoliberální Občanské platformy Małgorzata Kidawa-Błońska. Jakkoliv ještě před týdnem byla pro pokračování kampaně.

Pro odložení voleb je i kandidát opoziční Levice Robert Biedroń, podle kterého „volby mohou počkat i kampaň může počkat,“ dokud politika nedojde ke zvládnutí epidemie. S odložením voleb souhlasí i nezávislý kandidát Szymon Hołownia: „Myslím si, že všichni protikandidáti společně by měli požádat o přeložení voleb.“ Anebo předseda opozičních lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz: „Myslím, že vláda vezme rozum do hrsti a odloží termín voleb. Nelze ohrožovat zdraví a život Poláků. Možná bude potřeba přesun ne o půl roku, ale o rok.“ 

Protikandidáti Andrzeje Dudy celkem jednohlasně také upozorňují, že právě obhajující prezident je jediný, kdo kampaň vede — navštěvuje továrny a setkává se s jejich zaměstnanci, pravidelně vystupuje v televizi. A k vedení kampaně využívá státní aparát. 

Jarosław jako Andrej? 

Nejen opoziční politici, ale i někteří komentátoři a experti upozorňují, že rozhodnutí o vyhlášení stavu epidemie v Polsku je krok, který má především umožnit konání prezidentských voleb v plánovaném termínu. 

Kdyby totiž došlo k vyhlášení některé z podob mimořádného stavu, nemohly by se během jeho trvání a tři měsíce po jeho skončení v Polsku volby prezidenta — ani jiné volby — konat. Fakticky by bylo možné je uspořádat nejdříve na podzim. 

Vyhlášení stavu epidemie podle zákona o prevenci a potírání infekcí a infekčních chorob u lidí oproti tomu do konání voleb nezasahuje. Text zákona ale hovoří o zmáhání epidemie na úrovni obce nebo vojvodství — asi jako byla měsíční epidemie spalniček ve Vratislavi v polovině šedesátých let. Ne o pandemii procházející celým územím státu.

Jako tedy dnes už víme, že český premiér dva týdny bránil zřízení ústředního krizového štábu, protože by mu nepředsedal. Tak je dnes řada Poláků přesvědčená, že vyhlášení stavu epidemie je jen obezličkou, jak darovat další prezidentský mandát Andrzeji Dudovi, i když se mu podle všeobecného dojmu před koronavirovou krizí v kampani nijak zvlášť nedařilo. Přesun voleb na pozdější termín podle provedených průzkumů podporuje i většina Poláků. 

„Není to tak, že můžeme říct, že odkládáme volby, protože si z nějakých důvodů myslíme, že by se to mělo udělat,“ odpovídá na to předseda Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński v sobotu 21. března. „Musejí tu být ústavní předpoklady. Ty předpoklady v tuto chvíli podle mého nejhlubšího přesvědčení nejsou a pevně věřím, že v dostatečném množství nebudou ani těsně před 10. květnem.“ 

Pomoc zdravým 

Polská stejně jako česká debata se zároveň posouvá od zajišťování roušek k pomoci pracujícím a hospodářství. Tady jako v Polsku stojí za přípravou opatření vědomí, že zastavený společenský a omezený hospodářský život bude pro statisíce lidí velmi rychle znamenat existenční problémy. 

Vláda bývalého bankéře Mateusze Morawieckého, a tedy Právo a spravedlnost, chce na pomoc hospodářství vydat 212 miliard zlotých (1,3 bilionu korun). Zasedání parlamentu, které má odsouhlasit potřebné změny, se má ve Varšavě sejít 27. března. 

Prvním vládním návrhem je pomoc firmám s výplatami mezd. Vláda předpokládá, že firmy budou moci snížit všem zaměstnancům úvazky z 1,0 na 0,8 a zároveň snížit jejich mzdy na 80 %. Stát pak doplatí zaměstnavateli polovinu mzdy, nejvýše však 40 % průměrné mzdy v národním hospodářství na jednoho zaměstnance. Nárok na podporu budou mít firmy, kterým se sníží obrat v posledním měsíci o 25 % anebo v posledních dvou měsících o 15 %. 

Zaměstnancům firem, které nemohou pokračovat v činnosti, stát nabízí podporu odvozenou od podpory v nezaměstnanosti s tím, že zaměstnavatel bude moci zaměstnanci z vlastních prostředků hradit minimální mzdu 2600 zlotých (15 600 korun). Dohromady by tak zaměstnanci mohli dostávat 3900 zlotých (23 400 korun).

Prodloužena bude také výplata ošetřovného ve výši 80 % mzdy pro rodiče dětí do osmi let, které z důvodu zavření škol musejí zůstávat s dětmi doma. 

Vláda Práva a spravedlnosti slibuje také jednorázovou dávku všem lidem pracujícím s neplnohodnotnými smlouvami — a to 2080 zlotých (12 480 korun) netto. Drobní podnikatelé si budou moci na základě podané žádosti na tři měsíce odložit platby povinného pojištění. Firmám do devíti zaměstnanců pak vláda slibuje půjčky do výše 5000 zlotých (30 000 korun), které budou umořeny v případě, že firma po šest měsíců zachová pracovní místa. 

S návrhy na pomoc zaměstnancům a firmám přichází samozřejmě i opoziční strany. Levice navrhuje odložení splátek půjček na šest měsíců a chce, aby stát platil za firmy jejich stálé výdaje jako nájmy nebo účty za elektřinu a plyn. Dále prosazuje ošetřovné pro děti do 13 let a zdravotně handicapované až do 24 let anebo zřízení Protispekulačního výboru, který by dohlížel na lichvu a růst cen. 

Lidovci navrhují mimo jiné umoření splátek půjček pro lidi v nejtěžší situaci, a to za stejných podmínek ve všech bankách; ošetřovné pro rodiče do 15 let věku dítěte; podporu ve výši minimální mzdy i pro všechny zaměstnance na neplnohodnotných smlouvách anebo kompenzace daňových ztrát samospráv, které přijdou kvůli koronaviru. 

Podle Občanské platformy pak má stát zajistit všem lidem, kteří kvůli epidemii nemohou pracovat, zajistit alespoň minimální příjem. Od daní a plateb pojištění by měly být osvobozeny všechny firmy, jejichž obrat klesl alespoň o dvacet procent. A stát by měl mimo jiné zajistit malým firmám přístup k levným půjčkám, aby měly zajištěný přístup k hotovosti. 

Všechny strany také v té či oné podobě chtějí vydávat větší prostředky na veřejné zdravotnictví. A všichni pracují s představou, že daná mimořádná opatření budou trvat tři a více měsíců. 

Kdo má roušky 

Debata, zda roušky nosit či nenosit má v Polsku prozatím odpověď: Nosit, pokud jste nemocní nebo pečujete o nemocného nebo možná ještě, když jste v karanténě. 

Možná je tu ale jeden překvapivý vítěz. Oděvní firma LPP, mj. majitel značky Reserved, podle polského týdeníku Newsweek koupila v lednu 2020 v Polsku milion roušek a poslala je do Číny — oficiálně jako humanitární dar, dle Newsweeku, aby umožnila pokračovat v práci na své letošní kolekci dělnicím a dělníkům v továrnách svých čínských dodavatelů. 

Komentář původně vyšel 24. března 2020 na webu Deníku Referendum.

Ochrana osobních údajů