05

Leden

0

Eichler: Po dálnici na Volyň. A z Volyně do Bruselu

Masarykova demokratická akademie

Sám od sebe předseda vlády o změnách v kabinetu nemluvil. I do televize ale chodí nepřipravený, takže zaváhal nad otázkou moderátora novoročního rozhovoru a změny mezi ministry nevyloučil. Chvilka z povrchního a nezáživného povídání předsedy vlády v České televizi dala téma některým tištěným deníkům a nepřeberné spoustě malinkatých zdánlivě zpravodajských webů.

Že se mezi lidmi bude mluvit o odvolání ministra dopravy, lídrovi politického hnutí ANO pomůže. V pátek před Štědrým dnem ostatně o parkování na dálnici u Jihlavy jednala Sněmovna. A že v roce 2018 dostavěly soukromé stavební firmy dohromady tolik dálnic, že to délkou nevyrovnalo ani železniční tunel u Rokycan, jsme mohli leckde číst skoro ve stejnou chvíli. Za ty firmy, což premiér neopomněl ve svém novoročním povídání zdůraznit, nese ovšem odpovědnost právě ministr Ťok. Jsou „jeho“. A musí na ně být přísnější.

Zdejší debata dlouhodobě vyzdvihuje jednotlivce proti celku. Premiéra vynáší nad ministry. Ministry nad dodavatelské firmy. A snad jen to vysvětluje, proč je hlavním bodem kritiky ministra dopravy dočasné parkoviště na jedné dálnici, a ne současné cílevědomé rozbíjení veřejné železniční dopravy. I zde je zájem jednotlivce bezchybně rozpoznán. A zájem celku bezchybně opomenut.

Zlidštit ministra Ťoka ale lze. Sám se totiž proti svému vládnímu šéfovi ohradil s tím, že na rozdíl od něj nechce „na lidi řvát a říkat jim, že jsou neschopní“. Premiér zase ve svém novoročním povídání s úsměvem potvrdil, že jeho metody řízení jsou známé.

Vyměnit ministra dopravy může tedy lídr politického hnutí ANO bez bolesti. A jistě může přibrat i někoho dalšího, třeba neviditelnou ministryni průmyslu nebo ministra školství, aby bylo jasné, že myslí právě a jen na budoucnost českého průmyslu, českých dětí a vůbec všech českých lidí a věcí.

Řídit Evropu jako firmu

Pokud totiž bude předseda politického hnutí ANO letos na jaře měnit členy své vlády, nebude to kvůli zasněženým svodidlům na D1, ale kvůli eurovolbám. Ano, těm, ke kterým v České republice naposledy nepřišla ani jedna pětina voličů. Ale ve kterých se pořád ještě volí, a tak je potřeba je vyhrát.

Předseda politického hnutí ANO v úterý České televizi řekl, že nechce euro a že Evropská komise má být manažerský orgán. Asi aby mohla Evropu řídit jako firmu. Už z minulosti od něj víme, že kampaň do evropských voleb povede sám a že jejím hlavním tématem bude odmítání „ilegální migrace“.

Že kvóty na „ilegální migranty“ on sám jediný v Evropě zrušil, také víme z jeho úterního televizního povídání. Když mu k hlasům v evropských volbách pomůže hlava ministra dopravy nebo kolo z jeho auta, tak je jistě použije. Byla by ostatně chyba, kdyby to neudělal.

Z plánovaného tématu mediální masáže příštích týdnů bude ovšem bolet hlava sociální demokraty, menšího koaličního partnera politického hnutí ANO. Že média společně s ministrem Ťokem předjímají i konec ministra Petříčka, není náhoda. Naopak. Prezident i komunisté malují obraz ministra zahraničí coby člověka vstřícného ke krvelačným ilegálům. Vytýkají mu nedůsledný boj s banderovci, kteří jistě ještě i dnes vraždí naše krajany na Volyni.

Babiš, Filip i Zeman – v abecedním pořadí – chtějí ministra zahraničí proměnit na páku, na kterou předseda vlády včas zatlačí, aby svého menšího koaličního partnera poposunul před eurovolbami zase kousek z reálné politiky. A především z europarlamentu. – Podívejte se, zrádce všeho českého mi proradní socané vnutili do vlády pracující pro blaho všeho lidu!

Bránit postoje ministra zahraniční nebude stačit. Obětovat ministra zahraničí kvůli jeho postojům bude případně vypadat jako slabost. Vítězná strategie sociálních demokratů nemůže být jiná než ofenzivní. A to v době, kdy v sociální demokracii není zatím o míře otevřenosti vůči okolnímu světu příliš jasno, nebude úkol snadný. Pro téma případně rekonstrukce vlády je ale dění v sociální demokracii to méně důležité.

Příznačné je, že – premiérem tak báječně řízená – vláda chce stavět stovky kilometrů vnitrozemských vodních kanálů nebo nové jaderné bloky. Tedy projekty inženýrsky, administrativně i finančně a hospodářsky krajně složité. Ale její ministr dopravy bez ohledu na esemesky svého šéfa za rok nezorganizuje dokončení ani jednoho pořádného kusu dálnice.

Jeden ministr je pak terčem vtipů. Plánovací a organizační kapacita celé – premiérem tak báječně řízené – republiky ale není ani v náznaku předmětem vážnější debaty. Snad jen, že všechno už do roku 2005 mohlo být postavené. Jak předseda vlády a politického hnutí ANO povídal v České televizi na Nový rok.

 

Text původně vyšel 3. ledna 2018 na webu Deníku Referendum.

Ochrana osobních údajů