I když nebude ústavní žaloba na prezidenta dotažena do konce a možná i prohloubí polarizaci společnosti, má smysl. Už jen proto, abychom si nezvykali, že prezident může cokoliv.

Odmítnutím systému spitzenkandidátů a podporou nominace Ursuly von der Leyenové na post předsedkyně Evropské komise jsme se prostřednictvím premiéra Babiše zakopali ve špatném příkopu a hloupě připravili o vliv.

Třicáté výročí velkého vzepětí občanské společnosti, které se promítlo v petici Několik vět, podněcuje k srovnávání se současným občanským hnutím proti Hradu a vládě Andreje Babiše. V čem se podobají a v čem liší?

Začátky TOP 09 byly slibné, díky poptávce po novém typu strany i osobnostem zakladatelů. Jak je na tom strana nyní, po deseti letech?

Nová strana Václava Klause mladšího vzývá hodnoty, které jako by někdo vystřihl z devadesátých let. Má šanci zaujmout větší množství voličů, nebo jen vymaže pravicové trpaslíky a odebere hlasy Okamurovi?

Nebezpečné tendence ve zdejší politice nezosobňuje jen premiér-velkopodnikatel. Za pozornost stojí i stoupající počet příznivců SPD, která k sobě nasává posily i z levého spektra a chytře se tak zbavuje nálepky pravicového extremismu.

Hnutí ANO do značné míry těží z toho, že vládne v době hospodářského vzestupu. Babišova šťastná hvězda však nemusí svítit věčně.

Evropské volby ovlivní i domácí politiku. Ukážou sílu jednotlivých stran, jejich schopnost nastolit novou strategii a témata a také možnost získat spojence.

O Marii Benešové jako o političce lze pochybovat, neznamená to ale, že každá navrhovaná změna v resortu spravedlnosti bude na škodu. Problémy spočívají spíše v něčem jiném.

Vznik nové strany Klause mladšího nemusí být jediným zásadnějším pohybem v české politice. Věci jsou v pohybu mnohem víc, než se na první pohled zdá.