demokratická akademie

Jak řeší své krize naši němečtí a slovenští sousedé, co to přináší a čemu to otevírá dveře? Je užitečné rozhlédnout se a poučit se, protože na domácí scéně možností a způsobů řešení pomalu ubývá.

Na dosud převážně blankytně modrém nebi se objevily mráčky. A můžeme jen spekulovat, zda a kdy z nich zaprší. Nejprve premiér Andrej Babiš konstatoval, že si inaugurační projev prezidenta Miloše Zemana představoval trochu jinak.

Důsledný antikomunismus Práva a spravedlnosti má v oblibě i česká pravice. Zatím poslední z vlny antikomunistických zákonů prosadila polská vláda v Parlamentu ve čtvrtek. Cílem je především degradace exprezidenta, generála Wojciecha Jaruzelského.

Jaká je situace v komunistické straně před jejím sjezdem a jak se do ní promítnou nedávné zádrhele se Zdeňkem Ondráčkem a námluvy s ANO?

Pokud extremistické strany neporušují zákon, mají nárok zasedat v parlamentu. Proč bychom ale měli tolerovat jejich rozpínavost?

Jsou problémy, které se překonávají pomalu, a jsou takové, u nichž stačí dobrá vůle a zmizí. Jan Hamáček naznačuje, že je připraven strnulé vody rozhýbat a začít pěstovat otevřenost a spolupráci.

Vystoupení Miloše Zemana na sjezdu bylo plné ataků na pachatale domnělých osobních křivd a setkalo se s velmi vlažným přijetím. I proto, že působil jako málo věrohodný emisar Andreje Babiše.

Nová progresivní slovenská politická strana zvolila v lednu své vedení. Říká, že dělení na levici a pravici je zastaralé. Zlé sny ale v případě úspěchu přinese nejspíše sociálním demokratům.

Strany z okraje spektra si vždy najdou své publikum. Úkolem demokratického zřízení je ale důsledně upozorňovat vždy, když překročí hranice, a dbát, aby se výstřelky nestaly normou.

Licoměrnosti s lithiem, otočky kolem spolupráce s tripartitou i tanečky spojené s jednáním o vládě je v našem politickém provozu samozřejmě třeba popisovat. Bez obecné představy o cílech soupeře a směru a cíli vlastní politické a společenské práce se ale nutně utopíme v jednotlivostech.

Potřebujeme odvážné a názorově konzistentní politické osobnosti, které nepředkládají veřejnosti instantně připravené kompromisy a pod tlakem se snižují k ústupu od humanistického přístupu k primitivnímu národovectví.

Téměř rok trvající a vpravdě ubíjející konkurs na anti-Zemana skončil neslavně. Miloš Zeman získal v druhém kole prezidentských voleb dva miliony osm set tisíc hlasů, jeho protikandidát Jiří Drahoš o sto padesát tisíc méně. Skromné naděje, že na Hradě po pěti letech zasedne někdo, kdo úřad chápe jako službu, nikoliv jako opevněnou baštu, ze které se střílí do lidí na okraji společnosti, vzaly znovu za své. Demokracie ve své přímé mutaci zase jednou dala všem těm, kteří se obvykle stavějí na její obranu, pěkně za vyučenou. Petr Pithart ostatně svého času všechny hlasitě varoval.