Ekonom Jan Bittner popisuje důsledky zrušení superhrubé mzdy i nutnost nastavit daně tak, aby plnily vedle ztracené schopnosti financovat stát i ostatní funkce – alokační, redistribuční, stabilizační nebo regulační. Poukazuje především na absenci majetkové daně.

Nezisková organizace Fórum 50 % podporující vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice představila koncem března výzkum, ze kterého vyplývá, že ženy deklarují stejný zájem o politiku a věci veřejné jako muži. Výzkum, který realizovalo oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd České republiky ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM), tak nepotvrdil často opakovaný stereotyp, že ženy v politice nejsou, neboť se o ni nezajímají.

Očekávání spojovaná s mechanizací, automatizací a digitalizací dnes ovšem berou za své. Lidé pracují déle a intenzivněji než kdy dříve. Stírají se rozdíly mezi volným časem a prací. Jako společnost produkujeme čím dál tím více zboží. Vznikají nové služby, propojují se trhy, a přesto se ne a ne podařit, aby se rozdíly v příjmech i míře vlastněného majetku mezi lidmi snižovaly. Ty naopak v posledních desetiletích strmě narůstají do bezprecedentních výšin.

Každý den potkávám ve stanicích metra, na tramvajových refýžích, na ulicích i na náměstích muže a ženy s košíky plnými plyšových zvířátek, magnetků s kýčovitými obrázky nebo podivných přívěsků na klíče. Někteří apaticky stojí se svými košíky a pouze sledují kolem proudící davy, jiní pobíhají z místa na místo a snaží se každému procházejícímu za pár korun vnutit nějakou nepotřebnou drobnost.