Alternativou politiky je násilí: 10 let od teroristického útoku na Utøye

  Právě před 10 lety, 22. července 2011, se na ostrově Utøya odehrál hrůzný teroristický čin. Desítky lidí 22. července 2011 zemřely, protože se aktivně účastnili veřejného života. Náš závazek vůči jejich oběti je, že nyní i v budoucnu budou moci hovořit našimi ústy. Oběti útoku v Oslo a na Utøyi si nepřipomínáme minutou ticha, ale životem, který věnujeme boji za hodnoty, které nás na demokratické levici spojují.   Útok na norskou socialistickou stranu AP a její mládežnickou organizaci AUF byl aktem terorismu. Útok si pachatel, pravicový extremista, zdůvodňoval rasismem, konspiračními teoriemi, nenávistí k životu v otevřené společnosti.   Útočil na socialistickou mládež, protože měl její náctileté členy a členky za budoucí reprezentanty politiky, kterou nenáviděl. Útočil na Stranu práce, protože nenáviděl rovnost, svobodu, toleranci a různorodost.    Po deseti letech je na místě zdůraznit, že nezmizely nejen konspirační teorie o islamizaci Evropy. Stále ve veřejném prostoru vidíme přirovnávání demokratické levice k nacistům. Nebezpečně často slyšíme i od stran, které se považují za demokratické, o evropské mládeži zlenivělé sociálním státem, kvůli kterému u nás nejde levně vyrábět. Terčem konzervativců i populistů jsou práva žen.   Zbraní demokratické levice v tomto boji je politická práce a vzdělávání. V základu Více

Silné osobnosti, výhody spolupráce. Vydáváme studii o krajských volbách

Jak číst výsledky posledních voleb se dozvíte v naší nové studii od politologa Jiřího Koubka. Ten se při analýze krajských voleb 2020 zaměřil především na výsledky ČSSD, ale zhodnotil i výsledky dalších stran. Vyplatily se sociální demokracii v jednotlivých krajích koalice? Jaké trendy lze z voleb vyčíst? Udržela si ČSSD podporu ve svých tradičně silných okresech? A co si z voleb může sociální demokracie odnést? Studii si můžete stáhnout zde nebo si ji přečíst níže.  

Jak je rozdělená česká společnost? Představujeme studii Jedna společnost → různé světy

Jak je rozdělená česká společnost? Zjistěte to v unikátním průzkumu, který jsme pro vás připravili s českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung a agenturou STEM. Přečíst si ho můžete zde ▶ Jedna společnost → různé světy Pověřili jsme agenturu STEM provedením kvalitativního průzkumu o fragmentarizaci české společnosti. V čem se její různé části shodnou a v čem ne? Jaké prožívání současné reality v zemi, ale i nedávné minulosti tyto rozdílné postoje ovlivňuje? A co si z toho vzít pro další politické, mediální či občanské utváření dění u nás?   Záznam z představení průzkumu:  

Zemřel Karel Hrubý

V neděli 6. června 2021 zemřel Karel Hrubý, jeden z obnovitelů legální činnosti sociální demokracie v roce 1968, místopředseda (1973–1989), následně pak předseda exilové ČSSD (1989–1995). Setkání s Karlem Hrubým byla vždy mnohahodinová. Došlo při nich na aktuální politiku i výklad sociálně demokratických hodnot. Týkala se dnešní vlády jako politiků první republiky. Karel Hrubý v sobě nesl příběh strany napříč třemi stoletími. Pamatoval Františka Soukupa, koncem roku 2019 několik hodin o politice strany kriticky debatoval s Janem Hamáčkem.   Karel Hrubý v sociální demokracii věřil. Byla pro něj silným humanistickým hnutím kladoucím do středu své pozornosti úctu k člověku a jeho ochranu před zvůlí. Viděl v ní garantku demokracie při uskutečňování sociální spravedlnosti. Proto po druhé světové válce vstoupil do ČSSD, a ne ke komunistům zaštiťujícím se historickou nutností.   K předsedovi exilové ČSSD a nejvýznamnější žijící osobnosti hnutí jste napoprvé vstupovali s bázní. Vítal vás ale člověk přívětivý, jiskrný, připravený k debatě a dychtící po zprávách o stavu hnutí doma, pozorný hostitel. Za rovného partnera k diskusi bral nejen své známé z exilu nebo devadesátých let, ale i ty z nejmladší sociálně demokratické generace, kdo za ním v posledních letech mohli do Basileje zajet.    Karel Hrubý do posledních měsíců četl a psal politické eseje i odborné články, v loňském Více

Podpořili jsme vydání příručky o sociální solidární ekonomice

Jak rozjet férovou iniciativu? Rádi jsme podpořili vydání příručky Budování sociální solidární ekonomiky od Ekumenické akademie. Příručka vznikla jako součast programu neformálního vzdělávání o sociální solidární ekonomice a je volně přístupná. Více o progtamu neformálního vzdělávání si můžete přečíst zde. Příručku si můžete přečíst tady.

Ztratili jsme přítele. Zemřel Milan Ftáčnik (30. 10. 1956 – 14. 5. 2021)

Dnes, v pátek 14. května 2021, zemřel Milan Ftáčnik. Ztratili jsme přítele, člověka pozorného, vnímavého, rozvíjejícího a vždy ochotného ke spolupráci, velkého odborníka na otázky politiky digitalizace a politiky měst, výtečného lektora. Zejména v posledních deseti letech se Milan Ftáčnik účastnil všech kurzů naší Akademie sociální demokracie a Moderního města, o vztahu mezi městskými centry a jejich zázemím hovořil na Pražské konferenci o sociální Evropě, hostil nás v Bratislavě a neváhal za námi zajet do Ústí nad Labem. Ještě do léta jsme společně chtěli českému publiku představit evropskou kolektivní práci o bytové politice, na které se za nás podílel a pro kterou připravil mimo jiné části věnované bytové politice Vídně.   Politický i odborný životopis Milana Ftáčnika je pozoruhodný, patří do něj místopředsednictví Strany demokratické levice, funkce ministra školství slovenské vlády, starosty Petržalky i primátora Bratislavy, pedagogická práce na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského, rozvoj našeho partnerského Progresívního fóra.   Upřímnou soustrast směřujeme rodině Milana Ftáčnika, jeho přátelům a známým a slovenské politické a občanské levici jako celku.    

Knihovna MDA znovu otevřena

Od pondělí 17. května znovu otevíráme naši knihovnu. Otevřena bude každé pondělí a čtvrtek od 9 do 13 hodin. Návštěvy v jiném čase jsou možné dle domluvy. Při návštěvě knihovny je potřeba mít po celou dobu jejího trvání nasazený respirátor, prosíme vás i o průběžnou desinfekci rukou. Těšíme se na viděnou!

Jak má vypadat budoucnost podle levice? Vydali jsme novou knihu

👉 Knihu si můžete zakoupit zde. Východiska cesty ke spravedlivější společnosti se snaží formulovat levicoví autoři a autorky pod vedením editorů Petra Druláka, Jana Kellera, Matěje Stropnického a Ilony Švihlíkové. Cílem sborníku Budoucnost levice bez liberalismu je formulovat z levicových pozic znovu přitažlivou představu budoucnosti, protože právě o přitažlivost levice v posledních letech přišla. Levicová témata přitom  nezmizela, stejně jako nezmizelo vykořisťování a arogance kapitálu. Autoři svým sborníkem navazují na širokou debatu o budoucnosti levice nad překladem politické eseje Jeana-Claudea Michéy Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu a svou knihu nabízí jako základ pro další otevřenou diskusi. Na své další cestě se přitom levice musí vyrovnat se čtyřmi základními tématy: podporou práce, kontrolou kapitálu, ochranou přírody a zajišťováním míru.       Obsah  Teze za spravedlivou společnost Slušná práce se spravedlivou odměnou Spravedlivé přerozdělování proti privilegiím Příroda, která žije Mezinárodní mír Demokracie většiny se začleněním menšin Silný stát Ekonomická svrchovanost Lepší Evropa Levice pro všední den (Oskar Krejčí) Ekonomická suverenita a obnova demokratické legitimity (Ilona Švihlíková) Národní stát a ekonomická demokracie (Michal Ševčík) Je možná konzervativní levice? (Jan Keller) Konzervativní levice a její rivalové Více

Jak bude vypadat svět po neoliberalismu? Vydali jsme knihu Nicka Srnicka a Alexe Williamse Vynalézání budoucnosti

Knihu si můžete zakoupit zde. Na změnu musí být společnost připravená. Vědomi jsou si toho i autoři knihy Vynalézání budoucnosti. Postkapitalismus a svět bez práce, kterou vydáváme v prvním českém překladu od novináře Petra Bittnera. Nick Srnicek a Alex Williams tvrdí, že jako každý jiný společenský systém, ani neoliberalismus tu nebude na věky. Kladou tak zásadní otázky: Jak bude vypadat společnost po zhroucení neoliberalismu? Co bude “den po kapitalismu”? Svou knihou pak vytváří prostor pro promýšlení odpovědí na tyto otázky. Aby je společnost mohla zodpovědět, potřebuje totiž rozšířit svoji představivost za hranice toho, co současný systém umožňuje. “S myšlením ovládaným „lidovou politikou“ si nevystačí žádné hnutí, které se snaží uniknout neoliberalismu a vytvořit něco lepšího. Namísto ní předkládá tato kniha alternativní politiku – takovou, která má za cíl znovu se ujmout vlády nad naší budoucností a živit v nás touhu po světě modernějším, než jaký dovoluje současný kapitalismus. Utopický potenciál, který je vlastní technologiím 21. století, nesmí zůstat spoután omezenou kapitalistickou představivostí. Musí jej osvobodit ambiciózní levicová alternativa.”   Nick Srnicek – Alex Williams Vynalézání budoucnosti Postkapitalismus a svět bez práce Z anglického originálu Inventing the Více

Chystáme pro vás nové publikace

První český překlad Nicka Srnicka, výběr ze světové debaty o Green New Deal, první překlad textů Jacka Kuroně nebo pokračování debaty o levici vyvolané vydáním Michéovy eseje Tajnosti levice. I v roce 2021 se můžete těšit na nové knihy a studie Masarykovy demokratické akademie. Níže vám přinášíme přehled některých, jejichž vydání plánujeme v nejbližší době. Pro aktuální informace sledujte náš web a sociální sítě. Nic vám také neuteče s naším newsletterem.  

Potřebujete porADIT?

Hledat

Poslední příspěvky

Špidla: Státní správ...

Ředitel MDA Vladimír Špidla mluvil v rozhovoru pro Deník N především o fungování státní správy.

Zobrazit článek
Bittner: Aby daně byly ...

Ekonom Jan Bittner popisuje důsledky zrušení superhrubé mzdy i nutnost nastavit daně tak, aby plnily vedle ztracené schopnosti financovat stát i ostatní funkce – alokační, redistribuční, stabilizační nebo regulační. Poukazuje především na absenci majetkové daně.

Zobrazit článek
Eichler: Program Antibab...

Zástupce ředitele MDA Patrik Eichler komentoval pro CNN Prima News nejnovější předvolební průzkum. Mluvil o tom, co umožňuje vedení politického hnutí ANO, jak se proměnili Piráti nebo jak přilákat nové voliče.

Zobrazit článek
Špidla: Jsou věci, za ...

Ředitel MDA Vladimír Špidla mluvil pro odborový magazín Revue Sondy o zkrácení pracovní doby, sociální politice nebo dělení na levici a pravici.

Zobrazit článek
Ochrana osobních údajů