Právě jsme vydali studii mapující příběh moci a bohatství v Česku

Jak v Česku vznikl politicko-ekonomický systém, který upřednostňuje zájmy elit? Sociolog Ondřej Lánský a ekonom Pavel Novák v naší nové studii popisují příběh moci a bohatství v posledních třiceti letech. Přečtěte si ji tady.   V textu se dozvíte: Po privatizaci byl prostřednictvím nastavování systémových parametrů vytvořen ekonomicko-politický systém české cesty ke kapitalismu tak, aby co nejvíce vyhovoval potřebám bohatší části společnosti. Politickými událostmi po roce 2012, včetně zvolení proponenta ekonomických elit Miloše Zemana prezidentem, byla umírněna kritika vzniklá globální ekonomickou krizí, zpochybňující legitimitu přesunu majetku po roce 1989 i daňového systému zvýhodňujícího bohatší část společnosti. Kritika byla odkloněna k antiimigrační nenávisti či planým postojům proti tzv. kulturní elitě. Období po roce 2013 může být začátkem soupeření uvnitř pomyslného vrcholu ekonomické elity. Společnost byla nejprve majetkově a sociálně rozdělena a nyní se možná bude soupeřit o to, jak přesně jí bude vládnuto. Úzká provázanost ekonomické elity a politiky je krajně problematická ve chvíli, kdy na miskách vah leží na jedné straně ekonomika průmyslu a na straně druhé lidské životy. Samotný fakt, že se v hrubých statistikách snižuje nerovnost, neznamená, že by v české společnosti nerostl vliv majetných lidí. Je tomu spíše naopak a v budoucích Více

MDA je novou členkou vedení unijní Nadace pro evropská progresivní studia

Masarykova demokratická akademie (MDA) byla zvolena členkou vedení unijní Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS). O obsazení dvou z pěti volených míst určených členským organizacím FEPS rozhodovalo ve čtvrtek v Bruselu valné shromáždění organizace. Ve vedení FEPS bude MDA zastupovat její předseda Lubomír Zaorálek.   MDA se ucházela o členství ve vedení FEPS, aby pomohla rozvoji vzdělávacích nadací a politických institutů především v nových členských státech Evropské unie. Chceme se věnovat tématům rekonstrukce politické síly sociálně demokratických stran tam, kde o ni kvůli volebním porážkám přišly. Naším tématem bude také podpora sociálně demokratických sil a přístupů v politické a veřejné debatě západobalkánských států a Ukrajiny.    „Volba do vedení FEPS,“ zdůrazňuje Lubomír Zaorálek, „je velký úspěch české sociální demokracie a ocenění naší práce v mezinárodním prostředí sociálně demokratických think-tanků. V době, kdy na tom demokratické levicové strany nejsou v našem regionu zrovna nejlépe, je to důležitý impuls pro naši další činnost. Chceme posílit sociálně demokratické hnutí jako celek v konfrontaci s dnes silnou konzervativní pravicí.“   FEPS sdružuje sociálně demokratické a socialistické think-tanky a vzdělávací organizace ze zemí Evropské unie, ale i Velké Británie, Norska, Švýcarska a některých neunijních zemí z Balkánu. Je think-tankem, výzkumnou a vzdělávací Více

Rozloučili jsme se s Milošem Bártou (6. 2. 1925 – 26. 4. 2022)

Sociolog a historik Miloš Bárta byl členem vedení MDA od obnovy naší činnosti na přelomu let 1990 a 1991. MDA si pod jeho vedením osvojila jako určující charakteristiku organizační nezávislost a jako důraz politické vzdělávání. Naši instituci rozvíjel v různých funkcích během dvaceti let intenzivní práce také díky rozsáhlým zahraničním kontaktům především v německy a francouzsky mluvícím prostředí. Sám často a rád překládal, podílel se na organizaci konferencí i naší vydavatelské činnosti. Miloš Bárta byl učitelem a osobním přítelem řady představitelů a členů MDA, především těch, kteří společně s ním přišli do prostředí sociální demokracie z klubu Obroda. Do úzkého kruhu jeho spolupracovníků patřili mezi jinými Miloš Hájek a Vojtěch Mencl. Miloš Bárta naposledy veřejně vystupoval na konferenci Pražské jaro 1968 a jeho dnešní vliv v Česku a Německu uspořádané v létě 2018 pražskou kanceláří Rosa-Luxemburg-Stiftung. Díky této konferenci se objevila myšlenka na přípravu jeho pamětí. Jsme rádi, že mohl ještě při plné síle jejich rukopis dokončit a věříme, že jeho vydání bude za nějakou dobu dobrou příležitostí připomenout si osobnost a bohatý život Miloše Bárty a v širším kruhu pokračovat v debatě o rozvoji myšlenkového zázemí a tradic české a mezinárodní sociální demokracie. Posledního rozloučení s Milošem Bártou se v pátek Více

Útok na Ukrajinu je zločinem

Útok na Ukrajinu je zločinem. Je součástí zločinné koncepce používat válku jako legitimní prostředek politiky. Uspořádání, jakkoliv nedokonalé, které vzniklo po druhé světové válce a jehož symbolem jsou Spojené národy, je v troskách. Sociálně demokratické hnutí odmítá útočnou válku jako prostředek politiky a stojí pevně na myšlenkách, na kterých jsou založené Spojené národy. V této těžké době stojíme bez výhrad za Ukrajinou. Je třeba udělat vše pro to, aby agrese Ruské federace nebyla úspěšná. Krize bude dlouhá a utrpení Ukrajiny, již dnes nesmírné, nesmí být marné. To je naše odpovědnost, nás všech, kteří se cítíme být součástí sociálně demokratického hnutí. Představenstvo MDA, 25. 2. 2022

Právě jsme vydali výbor z textů Jacka Kuroně

👉 Knihu si můžete zakoupit zde: ÚSD AV ČR | Kosmas.cz   Ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a nakladatelstvím Burian a Tichák přinášíme komentovaný výbor z textů Jacka Kuroně (1934–2004). Texty z let 1989–2004 vybral a opoznámkoval Tomáš Zahradníček, do češtiny přeložil Roman Krasnický. Jacek Kuroń byl polský politický aktivista a myslitel, politický vězeň a první z významných středoevropských disidentů, kteří na konci komunistické éry zasedli do vládních úřadů. Po volebním trumfu Solidarity v červnu 1989 byl Kuroń jedním z kandidátů vítězné Solidarity na premiéra, nakonec se v nové vládě ujal postu ministra práce a sociálních věcí a jako nejpopulárnější člen kabinetu se podílel na všech významných politických rozhodnutích. V roce 1995 kandidoval v prezidentských volbách a zůstal na třetím místě za Aleksandrem Kwaśniewským a Lechem Wałęsou. Poté omezil své politické aktivity a napsal řadu úvah a studií o polské transformaci. Psané dílo, zejména analýzy, prognózy, politické programy a také vzpomínkové texty tvořily významnou část Kuroňova působení. Od úvah o práci s kolektivem, které Kuroń jako metodik Svazu polských junáků sepisoval na přelomu padesátých a šedesátých let, přes proslulý Otevřený dopis straně (v roce 1964 mu vynesl tři roky věznění), programové články disidentské éry až po texty z posledního Více

Dějiny socialismu ve Francii nebo vybrané řeči Ferdinanda Lassala. Zveřejnili jsme nové digitalizované publikace

Součástí práce naší knihovny je i digitalizace a zpřístupňování historických publikací a dokumentů. Nově jsme pro vás na našich stránkách volně zpřístupnili dalších 28 titulů, tedy přes 3 000 stran: Dějiny socialismu ve Francii (Pavel Louis, 1920) Třicet let dělnické výchovy (1926) Pamětní list československé sociálně demokratické strany dělnické 1872-1922 (1922) Pět let družstevní práce (1927) Ferdinanda Lassalla vybrané řeči a spisy se životopisem (František Modráček, 1902) Děti bídy: povídky o chudých dětech (Josef Jirout, 1922) Pokolení (F. V. Krejčí, 1927) Gustav Habrman: myšlenky a názory (1934) Dělnické písně: výbor písní sociálně demokratických, doplněný písněmi prostonárodního obsahu demokratického neb sociálního (Julius Myslík ed., 1903) Československá sociálně-demokratický strana dělnická za okupace (Josef Novotný, 1947) Děldop v třídním boji: srpen 1931: praktické pokyny pro dělnické a rolnické dopisovatele (1931) Českoslovanská sociální demokracie v prvním šestiletí své činnosti (1878–1884) ve světle zpráv policejních (1923) Tři léta kulturní a vzdělávací práce: Ústřední škola dělnická v letech 1932, 1933, 1934 Žaluji: projev adresovaný socialistické internacionále v říjnu roku 1938 (František Soukup, 1946) Boj za všeobecné rovné hlasovací právo v Praze: ve dnech 10. října a 5.,8. a 28. listopadu 1905 (1905) Stručné dějiny dělnického hnutí českého: až do roztržky Více

PF 2022

Do nového roku vám přejeme, ať je plný osobních setkání. Těšíme se, že v něm budeme s vámi. Vaše Masarykova demokratická akademie  

Zemřel Petr Uhl

„Plnohodnotný život je jen ten, který je věnován zlepšování společenských poměrů. Jen takový život, v němž člověk dokáže vsadit i sám sebe do úsilí o cíle, jež považuje společensky za prospěšné.” – Petr Uhl Ve středu 1. prosince 2021 zemřel Petr Uhl. Rodině, kolegům a generačním souputníkům Petra Uhla vyjadřujeme naši nejhlubší soustrast. Útěchou je nám dnes jedině vědomí, že Petr Uhl má své viditelné žáky a následovníky a šiřitele a pokračovatele své práce. A že tak program levicové politiky kladoucí důraz na samosprávu a kolektivní spolupráci a na ochranu lidských práv bude díky nim i nadále slyšitelnou součástí debaty o budoucí podobě naší společnosti.

Zveřejnili jsme výroční zprávu za rok 2020

Zveřejnili jsme výroční zprávu za rok 2020! Témata nerovnosti, trvale udržitelného rozvoje, programu a dějin sociálně demokratického hnutí nebo prostého denního politického provozu jste mohli nacházet v naší činnosti v roce 2020. Seznámilo se s nimi tisíce diváků na desítkách debat a nespočet čtenářů našich nových publikací. Ačkoliv naši činnost, stejně jako celý svět, zásadně ovlivnila pandemie Covid-19, mohli jste s námi i tak prožít programově bohatý rok. Celý si ho můžete připomenout v naší nově vydané výroční zprávě. Děkujeme, že jste s námi. Pokud chcete vědět ty nejčerstvější informace o našich připravovaných akcích, knihách, studiích a dalších novinkách z naší činnosti spolu s přehledem toho nejzajímavějšího, na co jsme v našem okolí narazili, přihlaste se níže k odběru našeho pravidelného měsíčního newsletteru.      Loading…    

Alternativou politiky je násilí: 10 let od teroristického útoku na Utøye

  Právě před 10 lety, 22. července 2011, se na ostrově Utøya odehrál hrůzný teroristický čin. Desítky lidí 22. července 2011 zemřely, protože se aktivně účastnili veřejného života. Náš závazek vůči jejich oběti je, že nyní i v budoucnu budou moci hovořit našimi ústy. Oběti útoku v Oslo a na Utøyi si nepřipomínáme minutou ticha, ale životem, který věnujeme boji za hodnoty, které nás na demokratické levici spojují.   Útok na norskou socialistickou stranu AP a její mládežnickou organizaci AUF byl aktem terorismu. Útok si pachatel, pravicový extremista, zdůvodňoval rasismem, konspiračními teoriemi, nenávistí k životu v otevřené společnosti.   Útočil na socialistickou mládež, protože měl její náctileté členy a členky za budoucí reprezentanty politiky, kterou nenáviděl. Útočil na Stranu práce, protože nenáviděl rovnost, svobodu, toleranci a různorodost.    Po deseti letech je na místě zdůraznit, že nezmizely nejen konspirační teorie o islamizaci Evropy. Stále ve veřejném prostoru vidíme přirovnávání demokratické levice k nacistům. Nebezpečně často slyšíme i od stran, které se považují za demokratické, o evropské mládeži zlenivělé sociálním státem, kvůli kterému u nás nejde levně vyrábět. Terčem konzervativců i populistů jsou práva žen.   Zbraní demokratické levice v tomto boji je politická práce a vzdělávání. V základu Více

Potřebujete porADIT?

Hledat

Poslední příspěvky

Eichler: ANO a SPD ...

Patrik Eichler komentoval pro ČT24 výsledky komunálních a senátních voleb. Dotkl se hlasů pro SPD a ANO nebo šancí antisystémových kandidátů ve druhém kole senátních voleb.

Zobrazit článek
Eichler: Co nahradí pol...

Devadesátá léta se nevrátí, v Evropě není mír a pociťujeme klimatický rozvrat. Ekonomický systém neumí reagovat. Potřebujeme proto mluvit o rozdílných představách o státu a cestách, jak je zastupovat ve veřejné debatě, píše Patrik Eichler ve svém komentáři pro Právo.

Zobrazit článek
Eichler: Svou záchranku...

Záběr sociální politiky se rozšiřuje i na střední třídu. Patrik Eichler proto ve svém komentáři píše o tom, co je potřeba změnit v sociálním systému.

Zobrazit článek
Eichler: Pravice stávaj...

Pravice je zvyklá stavět překážky mezi lidmi a veřejnými službami. Kdo je potřebuje, má si je stejně ještě zasloužit. Proto nemůže zvládnout krizi vyžadující solidaritu, státní zásahy a investice do člověka, píše Patrik Eichler v komentáři pro deník Právo.

Zobrazit článek