Právě jsme vydali výbor z textů Jacka Kuroně

👉 Knihu si můžete zakoupit zde: ÚSD AV ČR | Kosmas.cz   Ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a nakladatelstvím Burian a Tichák přinášíme komentovaný výbor z textů Jacka Kuroně (1934–2004). Texty z let 1989–2004 vybral a opoznámkoval Tomáš Zahradníček, do češtiny přeložil Roman Krasnický. Jacek Kuroń byl polský politický aktivista a myslitel, politický vězeň a první z významných středoevropských disidentů, kteří na konci komunistické éry zasedli do vládních úřadů. Po volebním trumfu Solidarity v červnu 1989 byl Kuroń jedním z kandidátů vítězné Solidarity na premiéra, nakonec se v nové vládě ujal postu ministra práce a sociálních věcí a jako nejpopulárnější člen kabinetu se podílel na všech významných politických rozhodnutích. V roce 1995 kandidoval v prezidentských volbách a zůstal na třetím místě za Aleksandrem Kwaśniewským a Lechem Wałęsou. Poté omezil své politické aktivity a napsal řadu úvah a studií o polské transformaci. Psané dílo, zejména analýzy, prognózy, politické programy a také vzpomínkové texty tvořily významnou část Kuroňova působení. Od úvah o práci s kolektivem, které Kuroń jako metodik Svazu polských junáků sepisoval na přelomu padesátých a šedesátých let, přes proslulý Otevřený dopis straně (v roce 1964 mu vynesl tři roky věznění), programové články disidentské éry až po texty z posledního Více

Dějiny socialismu ve Francii nebo vybrané řeči Ferdinanda Lassala. Zveřejnili jsme nové digitalizované publikace

Součástí práce naší knihovny je i digitalizace a zpřístupňování historických publikací a dokumentů. Nově jsme pro vás na našich stránkách volně zpřístupnili dalších 28 titulů, tedy přes 3 000 stran: Dějiny socialismu ve Francii (Pavel Louis, 1920) Třicet let dělnické výchovy (1926) Pamětní list československé sociálně demokratické strany dělnické 1872-1922 (1922) Pět let družstevní práce (1927) Ferdinanda Lassalla vybrané řeči a spisy se životopisem (František Modráček, 1902) Děti bídy: povídky o chudých dětech (Josef Jirout, 1922) Pokolení (F. V. Krejčí, 1927) Gustav Habrman: myšlenky a názory (1934) Dělnické písně: výbor písní sociálně demokratických, doplněný písněmi prostonárodního obsahu demokratického neb sociálního (Julius Myslík ed., 1903) Československá sociálně-demokratický strana dělnická za okupace (Josef Novotný, 1947) Děldop v třídním boji: srpen 1931: praktické pokyny pro dělnické a rolnické dopisovatele (1931) Českoslovanská sociální demokracie v prvním šestiletí své činnosti (1878–1884) ve světle zpráv policejních (1923) Tři léta kulturní a vzdělávací práce: Ústřední škola dělnická v letech 1932, 1933, 1934 Žaluji: projev adresovaný socialistické internacionále v říjnu roku 1938 (František Soukup, 1946) Boj za všeobecné rovné hlasovací právo v Praze: ve dnech 10. října a 5.,8. a 28. listopadu 1905 (1905) Stručné dějiny dělnického hnutí českého: až do roztržky Více

PF 2022

Do nového roku vám přejeme, ať je plný osobních setkání. Těšíme se, že v něm budeme s vámi. Vaše Masarykova demokratická akademie  

Zemřel Petr Uhl

„Plnohodnotný život je jen ten, který je věnován zlepšování společenských poměrů. Jen takový život, v němž člověk dokáže vsadit i sám sebe do úsilí o cíle, jež považuje společensky za prospěšné.” – Petr Uhl Ve středu 1. prosince 2021 zemřel Petr Uhl. Rodině, kolegům a generačním souputníkům Petra Uhla vyjadřujeme naši nejhlubší soustrast. Útěchou je nám dnes jedině vědomí, že Petr Uhl má své viditelné žáky a následovníky a šiřitele a pokračovatele své práce. A že tak program levicové politiky kladoucí důraz na samosprávu a kolektivní spolupráci a na ochranu lidských práv bude díky nim i nadále slyšitelnou součástí debaty o budoucí podobě naší společnosti.

Zveřejnili jsme výroční zprávu za rok 2020

Zveřejnili jsme výroční zprávu za rok 2020! Témata nerovnosti, trvale udržitelného rozvoje, programu a dějin sociálně demokratického hnutí nebo prostého denního politického provozu jste mohli nacházet v naší činnosti v roce 2020. Seznámilo se s nimi tisíce diváků na desítkách debat a nespočet čtenářů našich nových publikací. Ačkoliv naši činnost, stejně jako celý svět, zásadně ovlivnila pandemie Covid-19, mohli jste s námi i tak prožít programově bohatý rok. Celý si ho můžete připomenout v naší nově vydané výroční zprávě. Děkujeme, že jste s námi. Pokud chcete vědět ty nejčerstvější informace o našich připravovaných akcích, knihách, studiích a dalších novinkách z naší činnosti spolu s přehledem toho nejzajímavějšího, na co jsme v našem okolí narazili, přihlaste se níže k odběru našeho pravidelného měsíčního newsletteru.      Loading…    

Alternativou politiky je násilí: 10 let od teroristického útoku na Utøye

  Právě před 10 lety, 22. července 2011, se na ostrově Utøya odehrál hrůzný teroristický čin. Desítky lidí 22. července 2011 zemřely, protože se aktivně účastnili veřejného života. Náš závazek vůči jejich oběti je, že nyní i v budoucnu budou moci hovořit našimi ústy. Oběti útoku v Oslo a na Utøyi si nepřipomínáme minutou ticha, ale životem, který věnujeme boji za hodnoty, které nás na demokratické levici spojují.   Útok na norskou socialistickou stranu AP a její mládežnickou organizaci AUF byl aktem terorismu. Útok si pachatel, pravicový extremista, zdůvodňoval rasismem, konspiračními teoriemi, nenávistí k životu v otevřené společnosti.   Útočil na socialistickou mládež, protože měl její náctileté členy a členky za budoucí reprezentanty politiky, kterou nenáviděl. Útočil na Stranu práce, protože nenáviděl rovnost, svobodu, toleranci a různorodost.    Po deseti letech je na místě zdůraznit, že nezmizely nejen konspirační teorie o islamizaci Evropy. Stále ve veřejném prostoru vidíme přirovnávání demokratické levice k nacistům. Nebezpečně často slyšíme i od stran, které se považují za demokratické, o evropské mládeži zlenivělé sociálním státem, kvůli kterému u nás nejde levně vyrábět. Terčem konzervativců i populistů jsou práva žen.   Zbraní demokratické levice v tomto boji je politická práce a vzdělávání. V základu Více

Silné osobnosti, výhody spolupráce. Vydáváme studii o krajských volbách

Jak číst výsledky posledních voleb se dozvíte v naší nové studii od politologa Jiřího Koubka. Ten se při analýze krajských voleb 2020 zaměřil především na výsledky ČSSD, ale zhodnotil i výsledky dalších stran. Vyplatily se sociální demokracii v jednotlivých krajích koalice? Jaké trendy lze z voleb vyčíst? Udržela si ČSSD podporu ve svých tradičně silných okresech? A co si z voleb může sociální demokracie odnést? Studii si můžete stáhnout zde nebo si ji přečíst níže.  

Jak je rozdělená česká společnost? Představujeme studii Jedna společnost → různé světy

Jak je rozdělená česká společnost? Zjistěte to v unikátním průzkumu, který jsme pro vás připravili s českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung a agenturou STEM. Přečíst si ho můžete zde ▶ Jedna společnost → různé světy Pověřili jsme agenturu STEM provedením kvalitativního průzkumu o fragmentarizaci české společnosti. V čem se její různé části shodnou a v čem ne? Jaké prožívání současné reality v zemi, ale i nedávné minulosti tyto rozdílné postoje ovlivňuje? A co si z toho vzít pro další politické, mediální či občanské utváření dění u nás?   Záznam z představení průzkumu:  

Zemřel Karel Hrubý

V neděli 6. června 2021 zemřel Karel Hrubý, jeden z obnovitelů legální činnosti sociální demokracie v roce 1968, místopředseda (1973–1989), následně pak předseda exilové ČSSD (1989–1995). Setkání s Karlem Hrubým byla vždy mnohahodinová. Došlo při nich na aktuální politiku i výklad sociálně demokratických hodnot. Týkala se dnešní vlády jako politiků první republiky. Karel Hrubý v sobě nesl příběh strany napříč třemi stoletími. Pamatoval Františka Soukupa, koncem roku 2019 několik hodin o politice strany kriticky debatoval s Janem Hamáčkem.   Karel Hrubý v sociální demokracii věřil. Byla pro něj silným humanistickým hnutím kladoucím do středu své pozornosti úctu k člověku a jeho ochranu před zvůlí. Viděl v ní garantku demokracie při uskutečňování sociální spravedlnosti. Proto po druhé světové válce vstoupil do ČSSD, a ne ke komunistům zaštiťujícím se historickou nutností.   K předsedovi exilové ČSSD a nejvýznamnější žijící osobnosti hnutí jste napoprvé vstupovali s bázní. Vítal vás ale člověk přívětivý, jiskrný, připravený k debatě a dychtící po zprávách o stavu hnutí doma, pozorný hostitel. Za rovného partnera k diskusi bral nejen své známé z exilu nebo devadesátých let, ale i ty z nejmladší sociálně demokratické generace, kdo za ním v posledních letech mohli do Basileje zajet.    Karel Hrubý do posledních měsíců četl a psal politické eseje i odborné články, v loňském Více

Podpořili jsme vydání příručky o sociální solidární ekonomice

Jak rozjet férovou iniciativu? Rádi jsme podpořili vydání příručky Budování sociální solidární ekonomiky od Ekumenické akademie. Příručka vznikla jako součast programu neformálního vzdělávání o sociální solidární ekonomice a je volně přístupná. Více o progtamu neformálního vzdělávání si můžete přečíst zde. Příručku si můžete přečíst tady.

Potřebujete porADIT?

Hledat

Poslední příspěvky

Kárníková: Příštip...

Ředitelka Hnutí DUHA v článku pro časopis Listy analyzuje koaliční smlouvy nové německé a české vlády. Zam+řuje se především na hledisko ekologické modernizace. Proč je potřeba umět definovat svoji strategickou situaci?

Zobrazit článek
Tarkowski, Keller: Regul...

Alek Takrowski a Paul Keller přispívají do evropské debaty o digitálním přerodu. Debatu nesmí ovládnout jen téma trhu, tvrdí, a formulují přitom cíl internetu řízeného jako společný majetek.

Zobrazit článek
Schulze: Jak propojit v...

Nastupující německá ministryně životního prostředi píše o tom, jak má vypadat digitální transformace, aby nám pomohla v cestě za transformací ekonomickou a společenskou.

Zobrazit článek
Stiglitz: Daně funkčn...

Jsme na cestě ukončení daňového závodu ke dnu? A proč dnešní daňový systém neplní svůj účel? O tom píše Joseph Stiglitz, laureát Nobelovy ceny za ekonomii.

Zobrazit článek