Jaroslav Bican: Karel Janeček, Miloš Zeman a amnestie

Podnikatel Karel Janeček představuje morální vizi politiky jako souboje dobra a zla. Taková politika je ovšem nebezpečná, protože vyřazuje ze hry standardní politickou odpovědnost.

Podnikatel Karel Janeček dal o sobě v poslední době opět vědět. Kromě toho, že podal výzvu k podání žaloby na prezidenta Václava Klause pro velezradu za jeho amnestii, ke které se už přidalo více než 63 tisíc lidí, napsal také blog, ve kterém se věnuje nově zvolené hlavě státu Miloši Zemanovi. Karel Janeček v něm doufá, že se mýlil ve svém původním názoru, že zvolením Miloše Zemana bude pokračovat Klausova éra. Svoji naději vyvozuje z toho, že nově zvolený prezident označil druhý článek Klausovy amnestie za zločin a že vyjádřil ochotu spolupracovat s Nadačním fondem proti korupci a svým vlivem se zasadit o transparentní prostředí v České republice.

Pomiňme to, zda je Karel Janeček naivní nebo chce dát najevo svoji otevřenost ke spolupráci, kterou Miloš Zeman navrhuje. Mnohem zajímavější je jiný akcent, který v Janečkově blogu najdeme. Podle tohoto podnikatele je současná doba přelomová a on sám má racionální důvody k přesvědčení, že během krátké doby nastartujeme společenskou obnovu v naší zemi a nastoupíme cestu k pozitivní společnosti. A výrazně přispět k tomu může i Miloš Zeman. Karel Janeček píše: „Pan Zeman má jedinečnou příležitost být zapsán do historie jako prezident obnovy. Jedním z jeho důležitých přínosů může být usmíření sociálně slabších voličů a jejich připojení se ke společné obnově.“

Usmíření sociálně slabších
Karlu Janečkovi možná došla jedna důležitá věc. Jeho dosavadní snahy se soustředily především na boj s korupcí. Upozorňoval na zlojedy a chtěl sdružovat občanské iniciativy a aktivní jednotlivce. Na sociálně slabé, kterých je v naší populaci čím dál větší podíl, ale nemyslel. Jeho pozitivní evoluce šla mimo ně. Proč se také zabývat lidmi, kteří vzhledem ke své sociální situaci příliš pozitivní nejsou? Stačí přece, když i oni budou mít prospěch z výsledků, kterých bude dosaženo.

Janečkova pozitivní vize je zkrátka postavena na někom jiném – na nespokojených podnikatelích a občanských aktivistech, především těch protikorupčních. Samozřejmě, že bez veřejnosti žádnou změnu udělat nelze, proto Karel Janeček objížděl republiku a diskutoval s občany v rámci svého projektu pozitivních měst. Ostatně jak jinak získat dostatečnou podporu například pro změnu volebního systému, kterou navrhuje?

Nyní si ale Karel Janeček možná uvědomil, že je třeba se cíleně zaměřit i na sociálně slabé, zmírnit jejich rozhořčení a vtáhnout je do pozitivní evoluce. Proto ta věta o usmíření sociálně slabších a jejich připojení ke společné obnově. Karel Janeček si všiml, že Miloš Zeman dokázal právě tyto voliče oslovit, což se zatím pozitivní evoluci nepodařilo. Pozitivní podnikatel potřebuje i tyto občany smířit a začlenit do svého projektu. Jeho snaha je do určité míry pozitivní, jak se na Karla Janečka sluší a patří.

Problematická je ale představa, že Miloš Zeman tuto roli sehraje bez toho, že by to mělo výrazné negativní doprovodné dopady. Pokud by se Miloš Zeman jako prezident stal opravdu tribunem sociálně slabých, tak se to nutně projeví na jeho schopnosti aktivně prosazovat svůj politický program a jednotlivé zákony. Současně se zvýší jeho schopnost dělat si v zásadě cokoli, co se mu zamane, a spolu s funkcí prezidenta zastávat i funkci předsedy vlády.

Boj dobra se zlem nefunguje
Zároveň se nemění ani další nedostatek Janečkovy vize, který je dobře patrný i v jeho posledním blogu. Karel Janeček píše: „Klaus o několik měsíců předběhl dobu, když prohlásil, že prezidentskou volbou zvítězila pravda a láska. Ta totiž teprve zvítězí, samozřejmě jinak, než si Klaus představuje.“ Je možné pojímat politiku a veřejné záležitosti jako souboj dobra se zlem? Karel Janeček se tak pasuje do pozice dobra a Václava Klause ztotožňuje se zlem.

Můžeme se sice domluvit na tom, že Karel Janeček je opravdu o něco menší zlo než dosluhující prezident, ale nemohou mít ve výsledku činy tohoto podnikatele takový dopad, že se je zkrátka budeme zdráhat za menší zlo označit? Docela dobře se může stát, že kdyby Karel Janeček prosadil svůj návrh volebního systému, tak to jen prohloubí naše současné potíže a možná i přispěje k jejich eskalaci. Stejně tak nevíme, pokud by byla na Václava Klause opravdu podána žaloba pro velezradu a Ústavní soud jí vyhověl, zda by to nebyl jen další krok na cestě k postupnému rozkladu našeho ústavního systému. Odsoudit prezidenta za velezradu je velmi sporná záležitost, která vyvolá velké kontroverze.

A hlavně, kdyby vše fungovalo, jak má, vláda by amnestii odmítla, popř. by se s prezidentem domluvila na její úpravě, a současná situace by vůbec nenastala. To, že Petr Nečas amnestii jménem vlády podepsal, znamená, že celá vláda je za ni politicky odpovědná.

Proto je podle mne na místě spíše než žaloba na prezidenta totální propad všech současných vládních stran v následujících volbách. Ale vzhledem k tomu, že po ruce určitě budou nějaká větší zla, ve jménu kterých bude možné volit ty menší, je pravděpodobné, že právě tohle nenastane. To je ale důsledek toho, když se politika pojímá jako souboj dobra se zlem. Ve znamení dobra se koná většina zla. Možná by bylo lepší prosazovat standardní odpovědnost a hru na menší zlo odmítnout.

Text vyšel v internetovém deníku Referendum v pátek 8. února 2013.

   

Fotogalerie

Banners

FEPS